Umístění:
Severovýchodní cíp náměstí A. Němejce, ústí Zelenohorské ulice.
Historie:
Nejstarším známým majitelem domu je roku 1582 krejčí Jiří Hruška. Roku 1713, za Václava Stögera, perníkáře, dům vyhořel. V březnu 1724 ho kupuje a obnovuje řezník Jan Jarošík. Objekt opět vyhořel 1746 a 1798.1 V polovině 19. století je zde perníkářství Josefa Vaněrky.2 Ten roku 1870 na pozemku příslušejícímu k domu (v Zelenohorské ulici) staví sousední objekt čp. 153.3 Roku 1922 kupuje dům od Karla Šišky Rudolf Vaněrka, provádí zde drobné stavební zásahy a obnovuje tradici rodinného cukrářství. Součástí úprav jsou mj. nové, dodnes zachované výlohy. V roce 1926 pak vyměňuje šindelovou krytinu za eternit.4
V roce 1991 je objekt navržen k zapsání do Seznamu nemovitých kulturních památek, čímž je zachráněna jeho mansardová střecha a další hodnotné detaily. Přesto jsou ale zbourány hospodářské budovy a místo nich vyrůstá podivná novostavba dle projektu tehdejšího majitele ing. Penča Zaprjanova.5 Ani další úpravy nejsou zrovna citlivé (železné dveře aj.) – a především, rekonstrukce, započatá roku 1996, není dodnes dokončena.
Popis:
Nárožní patrový měšťanský dům s mansardovou střechou. Podlaží oddělena lesenou. Omítka hladká, původní barokní štuková výzdoba zachycena na historické fotografii.6 Hlavní vstup z nároží. Průčelí do náměstí má v parteru úzkou výlohu někdejší cukrárny. Po její levé straně se nalézá výloha druhého obchodu. Vstupní dveře ocelové z 90. let. V patře tři arytmicky řazené okenní otvory. Okna novodobá dvoukřídlá, dřevěná. Uliční průčelí je v přízemí prolomeno výlohou (z r. 1922) a okenním otvorem osazeným novodobou výplní, stejně jako dvojice okenních otvorů v patře.
V interiéru, v 1. patře, je zachované pozdně barokní profilované dveřní ostění.
V Zelenohorské ulici, v linii uliční čáry, přiléhá k domu novodobá, léta rozestavěná, patrová přístavba a vjezd do dvora.
