Městský dům čp. 72

Umístění:

Východní (horní) část severní fronty náměstí A. Němejce.

Historie:

První písemnou zmínku o domě na tomto místě představuje závěť řezníka Jana Svíčky z roku 1588,1 v níž dům odkazuje svému synu Šimonovi.2 Budova několikrát vyhořela a byla přestavována. Po roce 1873 zde byl postaven Janem Amlerem současný patrový dům. Ten roku 1883 koupil Karel Berndorf a přestěhoval sem svou lékárnu U Černého orla.3 Roku 1889 se tu narodil Alexandr Berndorf (pamětní deska na fasádě).

V 80. letech byla lékárna zrušena a proběhly zde stavební úpravy narušující výraz a především symetrické řešení fasády (proražení výloh, výměna oken). Poslední drobné úpravy (oprava fasády, výměna oken, interiéry) provedeny v roce 2006 při adaptaci na administrativní budovu.

Popis:

Relativně široká patrová budova se střídmou neorenesanční fasádou. Průčelí o šesti osách je rozčleněné v horní, dominantní části čtveřicí toskánských pilastrů na tři díly. Centrální díl je akcentován díky větší šířce. Okenní otvory se nacházejí v mírně zapuštěném zrcadle, začínajícím již od kordonové římsy. Pod oknem kazeta s palmetovými a páskovými motivy. Přímou nadokenní římsu nesou volutové konzole. V plynule navazujícím půdním polopatře zakončuje každou osu dvojice mezonetových okének ve tvaru rozety, vyplněných celosií.

Přízemí působí pevným dojmem, neboť nenese žádný dekor. Hladkou plochu zdi, spočívající na soklu, prolamují pouze otvory v rytmu okenních os patra. Po stranách jsou okna lemovaná segmentově zakončenou šambránou. Původně, aby byl zdůrazněn střední prvek a symetričnost fasády, byly obě postranní části prolomené dvojicí oken a střední dvěma velkými, segmentově zakončenými otvory.4 V pravé je dodnes vjezd. Levá strana byla v 80. letech narušena probouráním dvou čtvercových výloh.

Výplně oken zmenšené, zřejmě kvůli snížení stropů, zbytek otvoru zaslepen. Osazeno dvoukřídlými plastovými okny (původně čtyřkřídlá dvojitá šestitabulková). Vrata dvoukřídlá dřevěná rámové kazetové konstrukce, horní třetina prosklená, tabulky zasazené do olova.

Vnitřek modernizován (zachovány např. původní žulové stupně trojramenného schodiště), pavlač do dvora odstraněna zřejmě v 80. letech.

1 BERNDORF (1963): s. 429.
2 Uveden ve Svatohavelském platu nepomuckých vrchnosti 1595.
3 BERNDORF (1963): s. 432-435.
4Viz kresba v Obrazech z dějin Nepomuka (BERNDORF, 1992, s. 6).
(c) KROUPA, Pavel (2009): Urbanistický vývoj a památkové hodnoty města Nepomuk.

… zpět na seznam nepomuckých památek …