Umístění:
Jižní fronta náměstí A. Němejce.
Historie:
Jako vlastník tohoto „Divišovského“ domu je roku 1595 uváděn řezník Diviš Formánek.1 Jeho synové ho prodali roku 1610 zelenohorskému úředníkovi Mikuláši Paurovi z Nayburku, který ho ale již o dva roky později prodává Janu Šramhanzlovi, opět řezníkovi. Od jeho potomků získal dům, roku 1686 vyhořelý, Jiří Zelenka. Jan Zelenka, zřejmě jeho syn, ho roku 1729 prodal manželů Riplovým. Jejich dcera Justýna ho přinesla věnem jircháři a purkmistrovi Josefu Bajerovi.2 V průběhu 18. a 19. století dům vystřídal ještě několik majitelů, převážně také jirchářů a koželuhů. Objekt vyhořel v letech 1799 a 1835. Poroce 1852 ho kupuje od Jana Junga3 kupec Herman Früdler z Podhůří, který se tak stal prvním židem usazeným v Nepomuku.4 Früdler nechává přestavět hospodářské budovy, v roce 1868 chlévy a roku 1881 stodolu. Roku 1896 kupuje dům Josef Jiskra a ihned provádí stavební úpravy kupeckého krámu v přízemí, zahrnující např. probourání výlohy.5 Zanedlouho poté upravuje zřejmě i fasádu. Rodina Jiskrova zde provozovala železářství a s vynucenou, téměř čtyřicetiletou, přestávkou po roce 1950, kdy jim byl znárodněn, vlastnila dům až do počátku 21. století. Dnes je zde, stejně jako v 16. a 17. století, opět řeznictví.
Popis:
Patrový městský dům okapové orientace s průjezdem.
Nesymetrické, nepravidelně členěné průčelí naznačuje složitý stavební vývoj. Krámek na pravé straně průjezdu může být reliktem zaniklé uličky.
Dolní polovina fasády je obložena kamennými deskami vytvářejícími kvádrovou rustiku, nad vjezdem přecházející do klenáků. Nalevo od průjezdu vchod do prodejny s dvojicí výloh po stranách. Napravo vchod do trafiky. Vrata průjezdu jsou novodobá, plechová. Výlohy a dveře do prodejny zřejmě z 1. pol. 20. století.
Horní část fasády, prolomená nerytmicky řazenou čtveřicí oken, nese eklektickou štukovou výzdobu. Armované leseny, stejně jako kordonová, parapetní i korunní odkazují k neorenesanci. Profilované šambrány kolem oken jsou ovšem zakončeny středním klenákem s ženským maskaronem, který má výraz na pomezí klasicismu a secese. Konkávně seřízlé voluty po stranách klenáků pak evokují rokokové či manýristické cítění. Štuková zrcadla s konkávně vykrojenými rohy, nacházející se v plochách mezi okny, sloužila původně jako firemní poutače. V pásu mezi kordonovou a parapetní římsou nalezneme ještě ploché podokenní sokly a mezi nimi diamantové bosy. Okna trojkřídlá ve tvaru T s horní sklopkou pocházejí z 2. poloviny 20. století. Střecha je sedlová krytá taškami.
V předním traktu přízemí se nachází rozlehlá barokní síň klenutá vysokou valenou klenbou s trojicí pětibokých výsečí po každé straně, na kterou navazuje další, opět valené zaklenutý prostor.
Ve dvoře pavlač nesená středním čtyřbokým sloupem a podlouhlé hospodářské budovy naposledy upravované před několika lety.
