Umístění:
Severovýchodní cíp náměstí A. Němejce, ústí Třebčické ulice.
Historie:
Místo proti radnici patřilo zřejmě vždy mezi lukrativní stavební parcely. Snad právě zde měl svůj dům Beneš, místní purkmistr v roce 1540. Bohužel údaje v městských knihách jsou značně neúplné a zmatené, takže ani Alexandr Berndorf si netroufal činit nějaké určitější závěry. Prokazatelné je, že roku 1795 koupil tento „zhuntýrovaný“ dům Josef Bittner pro svého nevlastního bratra Václava Táborského. Je tedy velmi pravděpodobné, že byl následně opravován. Táborský dům však již roku 1802 prodává svému švagrovi, učiteli Klementu Štrosovi. Dům byl potom nazýván „Kantorovský“, neboť zde žili různí učitelé.1 Roku 1881 jej koupilo město a provedlo přestavbu, při níž byl snesen barokní šít (podobný jako na čp. 164 a 185) a instalován nový krov valbové střechy. Došlo také ke zřízení průjezdu, včetně osazení nových (dodnes dochovaných) vrat. V domě byl pak byt obecního strážníka a v průjezdu hasičská zbrojnice.2 Na počátku 20. století zde měl sedlářství a čalounictví Ferdinand Zahradník, který si v roce 1924 postavil ve dvoře dřevěnou kolnu na zboží.3
Jednopodlažní dům s průjezdem a valbovou střechou. V průčelí do náměstí segmentově zaklenutá brána, osazená dvojkřídlými vraty rámové (kazetové) konstrukce, na pravé straně dvojice okenních otvorů. Okna dvojkřídlá z 2. pol. 20. stol. Profilovaná korunní římsa. Nároží zpevněno skarpovitým opěrným pilířem. Mírně nepravidelný půdorys průčelí do Třebčické ulice spolu s arytmií okenních otvorů indikuje složitější stavební vývoj.