Umístění:
Závěr slepé uličky stoupající k severu mezi Piaristickou kolejí a domem čp. 131 z náměstí A. Němejce. Dvůr je přístupný vjezdem z Třebčické ulice.
Historie:
Parcelu pro postavení tohoto domu koupili manželé Antonín a Anna Řečičtí 12. dubna 18021 a zřejmě hned začali stavět. Dům prodali roku 1821 pekaři Františku Pokornému, proto byl nadále zván „U Pokorných.“ Jeho dcera Josefa se provdala za řezníka Josefa Němejce a přinesla mu dům věnem. Zemřela však již roku 1850 a Josef Němejc se oženil podruhé s Janou Vaněčkovou, dcerou mlynáře z Kláštera, s níž měl tři syny. Nejmladší z nich, narozený 15. 3. 1861, byl Augustin, akademický malíř, autor opony plzeňského divadla a mnoha žánrových obrazů z Plzeňska a Nepomucka. Přestože Augustin Němejc zemřel až roku 1938, již v červenci 1931 mu byla na domě odhalena pamětní deska.2
Dům, který zdědil jeho bratr Josef, přešel roku 1906 do majetku rodiny Bauerovy, která zde v 1. polovině 20. století prováděla poslední drobné úpravy. V roce 1941 byl vyměněn šindel na střeše za eternitové šablony, v roce 1944 byly nově zaklenuty chlévy,3 kolem poloviny století došlo i k výměně vstupních dveří a položení nové dlažby v chodbě v přízemí.
V současné době je objekt majetkem města, které zahájilo v červnu roku 2009 kompletní rekonstrukci objektu na Němejcovu galerii a multifunkční kulturně-společenské centrum.4 Fakt, že stavební práce se uskuteční dle projektu plzeňského Ateliéru Soukup byl (bohužel nenaplněným) příslibem toho, že se Nepomuk dočká mimořádně citlivě zrekonstruované stavby.
Popis:
Patrový měšťanský dům s hospodářským zázemím tvořeným těsně přiléhající stodolou a chlévy. Střecha k náměstí polovalbová, do Třebčické ulice zakončená valbou, na stodole sedlová.
Průčelí o třech okenních osách, mírně asymetricky posunutých vpravo, je nad patrem horizontálně předěleno masivní profilovanou římsou. Nad ní lichoběžníkový štít s oválným okénkem do podkroví. Segmentově zaklenutý vstup je situován mírně asymetricky v pravé ose. Okna jsou dvojitá trojkřídlá ve tvaru T, zavíraná pomocí otáčecí tyče.
Dům má hloubkovou, nepravidelně obdélnou dispozici. V přízemí na pravé straně probíhá úzká stoupavá chodba, překonávající převýšení cca 1,5m. Od prostorné světnice vpravo je chodba oddělena roubenou stěnou opatřenou hliněnou omítkou. Do zadní části světnice (pravděpodobně bývalé černé kuchyně – příčka vybourána) zasahuje hmota nově vyzděného stočeného schodiště přístupného z chodby (na místě původního, zřejmě dřevěného). Za světnicí je komora. V zadní části se nachází hala, zabírající celou šířku domu a zasahující i do první patra. V patře se dispozice prakticky opakuje, pouze nad vstupní částí chodby, směrem k náměstí, se nachází úzká světnice. Krov je hambalkový, archaické konstrukce se středním vazníkem.
V místnostech v patře jsou zachovány podlahy z širokých prken, v chodbě z cihelných čtvercových dlaždic kladených na vazbu. Dveře rámové kazetové se zapuštěnými závěsy a mosazným kováním (po polovině 19. století). Svlakové dveře do komory jsou opatřené kovaným zámkem s odkrytou mechanikou (17. stol.?)
Chlévy ve dvoře přiléhají od severu těsně k hmotě domu, jejich pultová střecha je prodloužením střechy domu. Zaklenuté jsou stájovou klenbou na ocelových profilech.
Současná rekonstrukce začala radikálními zásahy, jejichž opodstatněním mělo být statické zajištění stavby. Dům byl sice v havarijním stavu, ale v rámci oprav byly odstraněny všechny krovy, stropy a podlahy (mimo klenby komory v přízemí). Z autentické hmoty domu tak zůstaly prakticky pouze svislé konstrukce. I u nich došlo v rámci zajištění koruny zdiva k odstranění záklenků dveří či velké části hmoty stodoly atp. Nezvykle vysoký rozpočet projektu naznačoval, že tedy dojde alespoň k výrobě kopií odstraněných originálních prvků. Bohužel nové konstrukce stropů spočívají na ocelových nosnících, ocelové jsou i překlady místo původních dveřních záklenků, došlo k nárůstu výšky místností v patře atd. Nedošlo naopak k restituci prapůvodní šindelové krytiny, ale k instalaci beronitových šablon. I když můžeme stále doufat, že konečný dojem bude pozitivnější, že budou znovu osazeny původní dveře, zábradlí nebo podlahové krytiny, že bude vytvořena původní technologií roubená stěna v přízemí, nebo že bude obnovena Němejcova rodná světnička, je nepochybné, že autenticita této památky utrpěla velmi vážnou ztrátu.
