Umístění:
Jižní úsek západní fronty Zelenodolské ulice.
Historie:
Na toto místo lokalizuje Alexandr Berndorf k roku 1589 dům Tomáše Sládka a 1654 kloboučníka Jiřího Rabštejnského.1 Roku 1714, za řezníka Matěje Ripla, dům vyhořel.2 Z doby po požáru zřejmě pochází současná stavba.
V roce 1868, za Jana Bláhy, byla na protější straně dvorku postavena Vojtěchem Boháčem, mistrem stavitelským, nová stodola. V roce 1937 vyměnil tehdejší majitel Josef Maršík šindelovou krytinu za eternit.3
Popis:
Barokní jednopodlažní městský dům s průjezdem a vysokou polovalbovou střechou. Dispozice domu vychází ještě z gotických zvyklostí. Levou třetinou domu prochází průjezd, krytý neomítnutým povalovým stropem. Z něj jsou po několika schodech přístupné všechny místnosti v pravé části. Jde o prostornou světnici orientovanou do ulice (která dnes má v jižním rohu vloženou koupelnu). Pod světnicí je valeně klenutý sklep, přístupný z průjezdu. K západní třetině světnice, směrem do průjezdu, přiléhá hmota černé kuchyně. Zcela vzadu se nachází komora, dnes kuchyň, průchozí do světnice. Komora i světnice jsou plochostropé. V interiéru se dochovaly dvoukřídlé dveře rámové konstrukce s venkovními kovanými závěsy (18. stol.) a krabicovým zámkem.
Uliční průčelí je obrazem vnitřní dispozice. Po levé straně obloukem zakončený vjezd, osazený vraty na točnicích s brankou, pobíjenými prkny skládanými diagonálně do V. Na pravé straně dvojice oken do světnice. Venkovní okna trojkřídlá s horní sklopkou (pol. 20. stol.), vnitřní dvoukřídlá šestitabulková (19. stol.). Ve štítě dotvářejí charakteristický výraz domu svlakové dveře na půdu na venkovních závěsech, usazené mezi dvojicí dvojkřídlých šestitabulkových okének .
Za domem se nalézá malý dvorek obestavěný hospodářskými objekty ze 2. poloviny 19. století (chlévy, stodola), dochovanými v autentické podobě.
