Městský domek čp. 214

Umístění:

Severní část města, čtvrť Zelený důl. Křižovatka ulic Myslivecká a U Potoka.

Historie:

Domek byl postaven kolem roku 1844 manžely Hospodskými. Ve 2. polovině 19. století několikrát změnil majitele. Obvykle zde v té době bydlely tři rodiny.1 V roce 1922 ho koupili Václav a Josefa Holých, jejichž potomci jej vlastní dodnes. Dům byl upravován po roce 1945. Tehdy byla vyměněna okna, vstupní dveře a dveře v přízemí, položena dlažba, přistavěna veranda a kolnička se záchodem.2 V archivu stavebního úřadu je pak uvedná přístavba kolny datovaná do roku 1956 a také je zde záznam o stavbě kamenné terasy u potoka v roce 1950, neboť stará terasa i blízký most byly poškozeny povodní z roku 1947.3

Popis:

Dobře zachovaný příklad drobné zástavby města z poloviny 19. století. Přízemní, osamoceně stojící nepodsklepená stavba s obytným podkrovím a polovalbovou střechou. Uliční fasáda členěná na čtyři osy. Na pravé straně dvojice trojkřídlých dvojitých oken s horní sklopkou. Nalevo dvoukřídlé dveře rámové konstrukce a dvoukřídlé šestitabulkové okno s venkovním kovaným závěsem, vsazené před menší zamřížované okénko. Korunní profilovaná římsa natřená bíle, stejně jako pasparty kolem oken, plochy okrové. Boční fasády jsou v přízemí plné, ve štítě proražené dvojicí dvojkřídlých čtyřtabulkových okének. Fasáda do dvora kopíruje členění uličního průčelí. Okna jsou pouze dvojkřídlá. K pravé polovině přiléhá dřevěná veranda na cca 1m vysoké podezdívce. Veranda je zasklená druhotně použitými okny (z fasády) z poloviny 19. stol. (venkovní kované závěsy).

Dispozice domku na obdélníkovém půdorysu je trojdílná. Západní část obsahuje dvě obytné místnosti – světnice, střední část zabírá po celé délce chodba s vloženým jednoramenným žebříkovým schodištěm. Východní část obsahuje chlívek přístupný zvenku a komoru přístupnou z chodby. V patře výminek, obytná komora a podkrovní prostor, které jsou přístupné ze střední chodbičky. Krov hambalkový se stojatými stolicemi. Střecha krytá bobrovkami kladenými na úzké laťování.

V interiéru se částečně dochovaly dveře a podlahy z poloviny 19. století, ostatní pocházejí ze 40. let 20. století. Objekt má dodnes původní funkční uspořádání a lokální vytápění obytných místností sporáky a kamny z 1. poloviny 20. století.

1BERNDORF (1963): s. 1893-4; srov. SOkA Plzeň-jih: Arciděkanský úřad Nepomuk. Inv. č. 117/20, Soupis obyvatel města Nepomuka, 1852.
2Ústní informace F. Kopeckého (vnuk V. Holého).
3Stavební úřad Nepomuk: čp. 214.
(c) KROUPA, Pavel (2009): Urbanistický vývoj a památkové hodnoty města Nepomuk.

… zpět na seznam nepomuckých památek …