Panský dům čp. 149

Umístění:

Jižní fronta náměstí A. Němejce.

Historie:

L.P. 1399 byla v domě nepomuckého měšťana Hanuše Ryňáka před ctihodným Arnoldem, rychtářem Kynclíkem a přísežnými sepsána trhová smlouva na jisté pozemky, a to „podle práva královských českých měst.“1 Alexandr Berndorf se domnívá, že šlo o dům na tomto místě, a že zde již tehdy býval hostinec. Vychází z toho, že na počátku 17. století byl tento dům nazýván Hanušovským nebo také Tůmovským. Josef Tůma ho někdy mezi lety 1603 a 1615 směnil s obcí za čp. 185. Od té jej roku 1627 koupila Alena Šternberková, rozená z Hozlau. Později se stal součástí zelenohorského velkostatku, zájezdní hostinec byl provozován nájemci.2 Budova vyhořela roku 1746 a znovu 1799. Z doby po některém z požárů bude zřejmě současná budova. 6.7. 1835 a 24.9.1857 shořely hospodářské budovy.3 Pravděpodobně ve 2. polovině 19. stol. bylo upravováno průčelí. Další stavební úpravy probíhaly na počátku 20. století a v roce 1936, kdy dům získal současnou fasádu. Na konci 90. let byla kompletně zbourána zástavba dvora (hostinské pokoje, zázemí, stodoly atd.). V letech 2004-2006 probíhala celková rekonstrukce.

V domě se roku 1809 narodil místní mecenáš, tajný císařský rada Petr Čapek. Sál v patře byl v 19. i ve 20. století nejdůležitějším kulturním centrem Nepomuku. Konaly se zde koncerty, divadelní představení atp. Po roce 1948 se z objektu stal textilní závod n.p. Šumavan. Od roku 2006 je zde opět restaurace se sálem pro pořádání kulturních akcí.

Popis:

Patrový městský dům na široké parcele s modernisticky upraveným průčelím. Ve střední ose valeně klenutý průjezd s půlkruhovým portálem lemovaným paspartou. Po stranách vjezdu částečně osekané kamenné odrazníky. Nad vjezdem betonový balkon nesený dvojicí kamenných, konvex-konkávně projmutých krakorců. Zábradlí se zaoblenými rohy je tvořeno čtyřmi železnými tyčemi kruhového profilu. Vstupní dveře na balkon a přiléhající úzká okna tvoří dohromady tvar stlačeného oblouku. Po obou stranách balkonu se nacházejí dvě okenní osy o dvou patrech. Okenní otvory jsou zakončené půlkruhově, lemované paspartou. Sedlovou střechu krytou taškami nese hambalkový krov s ležatými stolicemi. Západní, mírně užší strana domu4 je podsklepena, největší ze sklepních prostor, v těsném sousedství uliční čáry, je sklenuta plackou s vysokými čely, zbytek valeně. V interiéru zůstaly zachovány některé dveře a podlahy, žulové schodiště a litinová kamna z 30. let 20. století, zbytek byl modernizován při poslední rekonstrukci.

1 ŠEBESTA (1906): s. 465.
2 BERNDORF (1963): s. 1379-1386.
3SOkA Plzeň-jih: Archiv města Nepomuk. Inv. č. 110/467, Živelné pohromy, ohně, 1746-1861.
4 Tato asymetrie naznačuje složitější stavební vývoj. Více patrná je na historických fotografiích, kde má dům střední partii zvýrazněnou rizalitem s trojúhelníkovým štítem.
(c) KROUPA, Pavel (2009): Urbanistický vývoj a památkové hodnoty města Nepomuk.

… zpět na seznam nepomuckých památek …