Umístění:
Střední úsek jižní fronty Plzeňské ulice
Historie:
K roku 1714 je uváděn v městských knihách „Ambrožovský dům,“ stojící pravděpodobně na tomto místě. V průběhu 18. století prošel objekt složitým majetkovým a zřejmě i stavebním vývojem. Po požáru roku 1799 ho kupuje řezník Josef Hes (viz čp. 185) pro syna Antonína. Tehdy získal dům výrazný, barokně tvarovaný štít. Ve druhé polovině 19. stol. zde bylo perníkářství radního Jana Hese.1
V domě se narodil dnes zapomenutý básník Jaroslav Ciprín (1885-1913). Ciprín byl nemanželským synem kotouňského kněze Hynka Hese, na jehož faře se pokoušel vydávat antiklerikální časopis Cíl a modernistickou knihovnu Parnasie.2
V první polovině 20. století vlastnil dům tajemník městského úřadu a první nepomucký kronikář Ludvík Král. Ten již roku 1909 nechal upravit bývalý ovčín ve dvoře na obytné místnosti, roku 1928 pak vyměnil původní šindel za cementové tašky. Nezbytné zesílení krovu navrhl a provedl Václav Kšír. Další úpravy se dotkly zejména hospodářských budov. V roce 1936 zde byla zřízena prádelna a roku 1948 zámečnická dílna Zdeňka Syrového. Objekt tehdy již vlastnila Zdeňka Pelcová. 3
Popis:
Přízemní, relativně rozlehlý barokní městský dům štítové orientace.
Mírně arytmické průčelí o čtyřech osách je vertikálně členěno lesenami, mezi kterými se otevírají okenní otvory. Okna dvojitá čtyřkřídlá (latinský kříž) čtyřtabulková, zavírání otočnou tyčí. Horizontálně je průčelí přepaženo profilovanou římsou jasně oddělující přízemní patro od výrazného štítu.
Trojúhelníkový, barokně profilovaný štít je v dolních rozích konkávně zaoblený, hrany má několikrát mírně konvexně prohnuté, jednotlivé konvexní úseky jsou odděleny ostře konkávně vystupujícími útvary. Štít je zakončen frontonem ve tvaru římsy se středním segmentem. Hmota štítu je vertikálně členěna trojicí plochých lesen navazujících na leseny v přízemí, tudíž vytvářejících mírnou asymetrii. Mezi lesenami prolamují plochu čtyřtabulková okénka. Na vertikálních lesenách spočívá lesena horizontální, svými konci mírně vystupující z plochy štítu. Jeho celkový výraz se vyznačuje stejným rukopisem jako na domě U České lípy čp. 185. Omítka fasády je břízolitová, z 2. poloviny 20. století.
Prostor dvora vymezují bývalé hospodářské budovy, upravené v 1. polovině 20. století.
