Umístění:
Střední část severní fronty náměstí A. Němejce.
Historie:
Na tomto místě stávaly dva domy (čp. 69 a 70),1 které roku 1867 koupil sládek Jan Mikšovský, spojil je v jeden celek a založil tak hostinec U Zeleného stromu. Ve dvoře postavil pivovar, z něhož je nejpozoruhodnější neogotická varna na hexagonálním půdorysu dle plánů Matěje Boříka z roku 1870.2 Roku 1872 se v hostinci U Zeleného stromu konala ustanovující schůze nepomucké Řemeslnické besedy.3 Po smrti Mikšovského koupil oba domy Čeněk Turek, zbořil je a roku 1909 postavil na jejich místě novou budovu hotelu a restaurace,4 k níž přistavuje následujícího roku společenský sál. Další rok pak rozšiřuje pivovar ve dvoře – vzniká budova nové sladovny a bednárny dle projektu Václava Kšíra. V roce 1930 mělo v přízemí vzniknout přepažením výčepu řeznictví. Městský úřad ovšem stavební úpravy – zejména tedy prolomení nové výlohy, kvůli „znešvaření“ hlavního průčelí, nepovolil.5 Roku 1938 kupuje areál Ferdinand Jiskra, který místo pivovaru zřizuje stáčírnu sodovky a plzeňského piva. Restaurace zde fungovala až do počátku 90. let, v bývalém pivovaru sídlila od 50. let autoškola a Svazarm.6 Pak byl celý areál nevyužívaný a zvolna chátral. V roce 2002 byla opravena fasáda, zrekonstruováno přízemí a obnoven provoz restaurace. Od roku 2005, kdy proběhla druhá etapa rekonstrukce, funguje opět i hotel a společenský sál.
Popis:
Patrová budova hotelu a restaurace se sálem a areálem bývalého pivovaru.
Neorenesanční, secesí ochucené průčelí domu jako by se snažilo vnímavému pozorovateli nenápadně naznačit, že dům vznikl na místě dvou objektů.
Tři čtvrtiny fasády jsou tvořeny symetrickou trojosou kompozicí. Ve středu přízemí se otevírá štíhlý, stlačeným obloukem zakončený vstupní portál, v patře nad ním je okno s trojúhelníkovým tympanonem. Po obou stranách vstupu rozměrná, stlačeně oblouková výlohová okna s mohutným hlavním klenákem. V patře nad nimi sdružená okna s parapetní balustrádou, zakončená roztrženým trojúhelníkovým frontonem korunovaným květinovou vázou. Leseny oddělující jednotlivé okenní osy (na rozích sdružené) jsou v patře zdobené typicky secesními ženskými maskarony doplněnými ratolestmi a páskovým ornamentem, v přízemí kartušemi ze zavíjeným dekorem. Plocha stěny v přízemí nese pásovou rustiku. Nad vchodem secesně pojatá rozkošatělá lípa a letopočet 1909.
Lehce předstupující štíhlý rizalit na pravé straně domu se s použitím stejného tvarosloví snaží od hlavní hmoty stavby odlišit. Přízemí je zpevněno mohutně působící diamantovou bosáží, vytvářející portál průjezdu (dnes osazený prosklenou, ale slohově sladěnou výlohou s dveřmi do salónku). V patře, jehož plocha nese pásovou rustiku, najdeme jediné okno s parapetní balustrádou a segmentovým tympanonem. Rizalit je zakončený štítem se zvlněnou římsou a konkávně vykrojenými okraji, které lemuje stuha vytvářející dole stlačenou volutu. Ve středu štítu okula, k níž se vzpínají od volut ratolesti. Nad okulou ženský maskaron lemovaný festony. Okna jsou špaletová trojkřídlá s horní sklopkou a bohatě profilovanou římsou. Jako střešní krytina byly při poslední opravě použity plechové desky imitující bobrovky.
Dispoziční členění z větší části respektuje původní provedení. Ze střední chodby směřující k hlavnímu schodišti se vchází do výčepu a kavárny. Kuchyně byla rozšířena přízemní novostavbou do dvora a průjezd přeměněn na salonek. V interiéru se zachovalo několik původních dvoukřídlých dveří se zapuštěnými závěsy, žulové schodiště s litinovým zábradlím aj. Dřevěná obložení stěn, nové dveře, svítidla atp., v historizujícím provedení, stylově i kvalitou řemeslné práce korespondující s původním řešením.
Za hotelem, na hluboké parcele, se nalézá volně stojící barokní dům (později upravovaný) s vysokou valbovou střechou a budovy bývalého pivovaru, zachovávající si přes drobné úpravy z 2. poloviny 20. století původní hmotovou strukturu. Součástí areálu jsou také relativně rozsáhlé pivovarské sklepy.
