Umístění:
Jižní fronta náměstí A. Němejce.
Historie:
Zmínku o tzv. Severýnovském domě nalezeme v Knize smluv trhových k roku 1603.1 Kolář Severýn prodal dům r. 1634 Adamu Provazníkovi, jehož syn Jan 20. 8. 1686 vyhořel. Z doby po požáru bude pravděpodobně pocházet hmota domu. Další požáry, které jsou zaznamenány 8. 6. 1799 a 24 .9. 1857,2 pravděpodobně nijak vážně nepoškodily zděné konstrukce. V období po posledním požáru byla zřejmě provedena neorenesanční fasáda. Tehdy zde byla lékárna Josefa Lercha. V roce 1889, za Dominika Brunera, bylo vybudováno nové schodiště ve dvoře. V roce 1903 byla zřízena výkladní skříň,3 zachycená na dobových snímcích. Ve 20. a 30. letech 20. století byla v domě vinárna a cukrárna. V 50. letech byl dům upravován, došlo ke zjednodušení fasády, místo výlohy bylo vložené podélné trojdílné okno. V letech 1991-92 proběhla celková rekonstrukce dle projektu ing. arch. Antošové, jejímž cílem bylo adaptovat dům pro potřeby restauračního zařízení.4 Součástí úprav byla mj. restituce neorenesanční fasády na základě historické ikonografie.
Popis:
Patrový měšťanský dům okapové orientace s průjezdem na levé straně. Neorenesanční fasáda o třech osách, levá osa arytmická. Nároží zpevněna armovanými lesenami, které nesou oblamované římsy – subtilní kordonovou i hmotnější korunní. Střední lesena, dělící dům na dvě nestejně široké části, zdůrazňuje průjezd. V přízemí původně vjezd, dnes vchod, zaklenutý stlačeným obloukem, na levé straně široké, segmentově zaklenuté okno s venkovními okenicemi. Oba otvory lemují štukové šambrány s hlavním klenákem. V patře čtyřkřídlá šestitabulková okna lemovaná profilovanými šambránami, posazenými na podokenních římsách.
Vysokou sedlovou střechu s lepenkovou krytinou prolamuje trojice poněkud hmotnějších segmentových vikýřů, posazených v pravidelném rytmu, bez ohledu na okenní osy.
Dispozice budovy vychází ze středověkých tradic. Tři hloubkové trakty naznačují, že dům byl původně renesanční se štítovou orientací. Průjezd, zaklenutý valeně s řadou pětibokých výsečí, vede na malý, kompaktní zástavbou uzavřený, městský dvorek s pavlačí. Hlavní užitková místnost v přízemí, dnes bar, je zaklenutá valeně s třemi tříbokými a jednou pětibokou výsečí. Prostor pod touto místností je podsklepen. Středním traktem prochází točité kamenné schodiště do patra, druhé, dřevěné, schodiště je ve dvoře. Zbytek přízemí je zaklenutý valeně. Zadní, velmi úzké křídlo situované do dvora je zastropené stájovou klenbou na ocelových profilech. Patro je plochostropé. Veškeré výplně otvorů, podlahové krytiny atp. pocházejí z počátku 9O. let
Součástí domu je uzoučký přístavek na západní straně, jehož uliční čára je totožná s čp. 149, vzniklý zastavěním uličky mezi oběma domy. V přízemí do něj vedou masivní svlakové dveře, nad nimi jsou dvě malá zamřížovaná okénka.
