Umístění:
Nároží ulic U Potoka a Myslivecké.
Historie:
Chalupa zvaná „Pekárenská“ je poprvé zmiňována roku 1724, kdy ji Kateřina Pekárnová postoupila sestře Dorotě Hindrákové.1 Jan Hindrák ji roku 1753 prodal Janu Růžičkovi. V 19. stol. stavení ještě několikrát mění majitele, až ho roku 1875 kupuje od Vincence Hošťálka zedník Jan Řeřicha.2Ten zde následujícího roku realizuje dle plánů nepomuckého stavitele Matěje Boříka3 radikální přestavbu domku, jenž mu vtiskla podobu, která se zachovala velmi intaktně až do současnosti.
Popis:
Městský přízemní domek na malé parcele, orientovaný jižním štítem do Myslivecké ulice, delší stranou do ulice U Potoka, kde jsou vstupní dveře. Střecha je polovalbová, krytá pálenými taškami bobrovkami kladenými na široké laťovaní. Na východní straně je zvlněná dvojicí vikýřů – volských ok. Nad hřeben vyčnívá skarpovitě sražená hlavice průlezného komína. Krov je vaznicový.
Jižní průčelí je symetricky prolomeno čtveřicí okenních otvorů. Dva větší jsou v přízemí, menší v podkroví. Okna neleží na osách. Silně narušená vápenná omítka odhaluje smíšené zdivo přízemí i běhounovou vazbu štítu z pálených cihel.
Východní fasáda je o čtyřech osách, od jihu jsou dvě okna, pak vstupní dveře a opět okno. Okna jsou dvojitá špaletová, otevíraná ven a dovnitř, z větší části repasovaná, zřejmě někdy v polovině 20. stol. Z téže doby budou zřejmě i vstupní dveře – obdobně konstrukčně a designově řešené jako např. na sousedním domku čp. 214. Hrana střechy se opírá o fabionovou římsu.
Dispozice objektu již příliš nereflektuje tradiční venkovský dům. Hlavními dveřmi vstoupíme do protáhlé síně, či spíše chodby, vedoucí skrz celý dům. Na každé straně je dvojice dveří. Jižní vede do menší a větší světnice, mezi dveřmi jsou vybírací dvířka komína. V severní stěně jsou dveře do světničky a do komory, na západním konci pak ještě schodiště na půdu.
Je otázkou, co by mohlo být pozůstatkem barokních stavebních etap? Stabilní katastr zde zachycuje zděnou stavbu shodného půdorysu. Plány z roku 1876 naopak působí, jako by šlo o novostavbu (dopis purkmistrovskému úřadu naopak hovoří o přestavbě).4 Barokní tedy bude zřejmě pouze smíšené obvodové zdivo, zbytek konstrukcí pochází z roku 1876.
Interiéry jsou částečně původní (dveře, prkenné podlahy), částečně z poloviny 20. stol. (dlažba v chodbě). Dřevěné prvky jsou ovšem značně poškozené, neboť objekt trpí zanedbanou údržbou a zvýšenou vlhkostí – již léta není obýván.
Domek představuje, přes svůj prakticky havarijní stav, téměř intaktně dochovaný příklad obydlí nižších sociálních vrstev v Nepomuku ve 2. polovině 19. století.
