Radnice čp. 63

Umístění:

Západní roh severní fronty náměstí A. Němejce.

Historie:

Nejstarším doloženým držitelem domu je ve 20. letech 17. století Janota Rommer (též Jonatan Römer1), zelenohorský hejtman za Jaroslava Bořity z Martinic. Dům pravděpodobně výrazně přestavěl (či znovu vystavěl), neboť byl pak v městských knihách nazýván „Janotovský“. Jeho dědicem byl Jiří Fantydes, uváděný na prvním místě v Berní rule.2 O kvalitách objektu svědčí, že ho posléze vlastnili správcové lažanského a lnářského panství. Dům vyhořel v letech 1746 a 1790.3

Roku 1911 koupilo objekt město a provedlo adaptaci pro potřeby městského úřadu. Součástí stavebních úprav, které provedl Václav Kšír podle projektu plzeňského architekta Františka Doubka,4 byla nová fasáda se štítem, balkonem a štukovými ornamenty i věžička na vrcholku střechy.5

Dům prošel v průběhu 20. století několika drobnými stavebními úpravami. Nejvýraznější z nich byla demolice a novostavba zadního křídla radnice, provedená v letech 1992-93 společností SIPA (projekt H. Součková),6 která mu vtiskla postmoderní podobu, kontextuální s charakterem okolní zástavby.

Popis:

Přední křídlo radnice tvoří patrový dům s průjezdem na téměř čtvercovém půdorysu, krytý stanovou střechou zakončenou zvoncovou věžičkou.

Secesní fasáda o čtyřech osách zaujme zdůrazněným středním prvkem. Ten je tvořen zaobleným trojúhelníkovým štítem prolomeným čtveřicí obdélníkových okének, pod nímž se nachází oválný balkon s jemně zdobeným litinovým zábradlím, na který vedou prosklené dvojkřídlé dveře lemované dvojicí oken. Subtilní dělící příčky mezi tabulkami vytvářejí působivý geometrický motiv. Mezi dvojicí oken pod balkonem nalezneme secesní kartuši. Boční osy jsou pojaty jako velmi ploché rizality lemované lesenami. Na pravé straně obstupují portál, zaklenutý stlačeným obloukem, postavy v místním kroji (nalevo selka, napravo sedlák s malou dívenkou) držící girlandu, na níž visí kartuše se znakem města. Na levé straně průčelí, vzhledem ke svažitému terénu již v úrovni suterénu, se otevírají krámské dveře.

Bývalý průjezd je zaklenutý valeně s výsečemi. Místnosti plochostropé, suterén a sklepy zaklenuté valeně.

Zadní křídlo tvoří zajímavá postmoderní novostavba se čtvercovými čtyřtabulkovými okny. Západní a severní zeď jsou členěné prstencovou bosáží. Pultová, k západu ostře spadající střecha má dolní hranu konvexně prohnutou a působí jakoby dojmem lodního kýlu. Na protější straně se přístavba obrací do dvora dvěma řadami oken nad otevřenou pavlačí. V severovýchodním rohu přiléhá svatební síň, doprovázená kruhovou věží s jehlancovou střechou.

1 Archiv Národního muzea: Fond F, Karton 109, Nepomuk.
2ČADKOVÁ, ZAHRADNÍKOVÁ (2002): s. 466.
3 BERNDORF (1963): s. 344-349.
4Stavební úřad Nepomuk: čp. 63.
5Viz obrázky na této stránce.
6Stavební úřad Nepomuk: čp. 63.
(c) KROUPA, Pavel (2009): Urbanistický vývoj a památkové hodnoty města Nepomuk.

… zpět na seznam nepomuckých památek …