včera 11:33
Nepomuk – Seznam nemovitých památek v Nepomuku na Plzeňsku se na konci června rozrostl.
Ministerstvo kultury do něj totiž po dlouhé snaze místních lidí připsalo dům čp. 30 stojící v Zelenodolské ulici. Téměř tři stovky let stará budova je kromě jiného cenná také tím, v jak autentickém stavu se dochovala.
Pavel Kroupa ze Společnosti přátel starého Nepomuka říká: „Historické centrum města pod Zelenou Horou může mít jistotu, že další jeho součást bude zachována v neporušené podobě i pro další generace.“
Dům je podle Kroupy příkladem typické zástavby Nepomuku v 18. a 19. století. „Jedná se o barokní přízemní městský dům s vysokou polovalbovou střechou, za nímž najdeme nevelký dvorek obklopený zachovalými hospodářskými budovami z druhé půle 19. století. Dům se vyznačuje osobitým průčelím s dveřmi na půdu ve středu štítu, po jejichž stranách se nachází dvojice okének. Jednoduchou fasádu doplňuje v přízemí dvojice oken do světnice a vrata průjezdu. Výraz domu velmi příznivě ovlivňuje urbanistický charakter a genia loci Zelenodolské ulice i celé čtvrti Zelený důl,“ popisuje Kroupa novou městskou památku.

Na místě domu původně stál jiný, který roku 1714, kdy patřil řezníku Matěji Riplovi, vyhořel. Dům, jenž stojí dodnes, vznikl v následujících letech a Nepomuk se jím zřejmě mohl také chlubit, neboť Zelenodolskou ulicí vedl až do 30. let 19. století hlavní tah na Plzeň, takzvaná Pilsner Gasse.
S nápadem prohlásit čp. 30 za kulturní památku přišla právě Společnost přátel starého Nepomuka. Snahu jejích členů svým doporučením podpořilo také plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu.
Dům vždy sloužil k bydlení, během 20. století se dočkal několika drobných adaptací (vestavba koupelny, rozvody inženýrských sítí). Poslední dva roky byl neobydlený, což se ale změnilo.
Dnes už totiž dům nové majitele má, a ti si prý díla jejich předků váží a mají tedy zájem objekt zachovat v co nejpůvodnějším stavu.
Nová památka se proto v brzké době dočká nezbytných udržovacích prací, žádná razantní rekonstrukce se ale obávat nemusí. „Dobrou zprávou pro vlastníky je, že díky statusu kulturní památky mohou žádat o dotace na stavební práce, které přispívají k zachování jejích památkových hodnot,“ dodává Kroupa.
Autor: Pavel Korelus

