Ochranné pásmo kulturních památek Nepomuk

Dne 28.12.2025 vstoupilo v platnost Opatření obecné povahy o zřízení Ochranného pásma kulturních památek kostel sv. Jakuba Většího a kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku.

Ochrana historického kulturního dědictví ve městě Nepomuk se tím kvalitativně posouvá na další úroveň. Nově zřízené pásmo doplňuje dvacet let existující zónu Historické jádro města. Zatímco Historické jádro města je regulativem územního plánu, tedy nástrojem územního plánování a stavebního práva, ochranné pásmo je zřizováno a administrováno zcela v intencích zákona o památkové péči a umožňuje ovlivňovat i záležitosti mimo rámec vlastního stavebního řízení. Důraz je přitom kladen zejména na urbanistickou, architektonickou a krajinnou roli kulturních památek, kvůli nimž se ochranné pásmo zřídilo. Území OP je tedy chráněno v prvé řadě z titulu prostředí těchto kulturních památek.

Stručný přehled pro stavebníky a vlastníky nemovitostí v území ochranného pásma:

Co je chráněno?

Historické jádro města / Ochranné pásmo A

  • Kulturní, památkové a estetické hodnoty, urbanistická struktura sídla, střešní krajina a historický vzhled exteriérů budov, pohledy a výhledy na oba kostely

Vnější ochranné pásmo B                                                                   

  • Charakteristické dálkové pohledy na oba kostely, jejich prostředí a vazba na okolí, panorama města

  

Kdy je vyžadováno stanovisko památkové péče?

Historické jádro města / Ochranné pásmo A

Je potřeba získat závazné stanovisko:

  • Výměna střešní krytiny za jinou
  • Výměna oken a dveří
  • Změna barvy / podoby fasády
  • Reklamní poutače
  • Zateplení, fotovoltaika
  • Přístavby, přestavby, nástavby, demolice a novostavby

Není třeba projednávat:

  • Rekonstrukce a adaptace interiérů (koupelny, rozvody, přestavby atd.)
  • Opravy, při nichž se nijak nemění vnější vzhled budovy (oprava střechy – stejná střešní krytina, oprava fasády – stejná barva atd.)

 

Vnější ochranné pásmo B

Je potřeba získat závazné stanovisko:

  • Novostavba či větší přístavba nebo nástavba, větší FVZ

Není třeba projednávat:

  • Opravy a adaptace interiérů a další úpravy, při nichž se nemění vnější vzhled budovy
  • Výměna střešní krytiny a úprava fasády (při respektování tradiční barevnosti), zateplení, výměny a úpravy oken a dveří, oplocení, fotovoltaika do 10m2, úpravy zeleně (do 100m2)
  • Přístavby a přestavby do 15% navýšení plochy stavby
  • Další drobné opravy, úpravy a změny staveb, které se neprojevují v dálkových pohledech

 

Vlastní znění Opatření obecné povahy o zřízení Ochranného pásma kulturních památek zde.

Category: Památková péče obecně  Comments off
Dvacet roků ochrany historického jádra města

V roce 2006 vstoupila v platnost změna č.1 Územního plánu města Nepomuk z roku 2002, která zavedla zcela novou regulaci – ochranu historické zástavby centra města – tzv. Regulativ historického jádra. Na vymezeném území ohraničeném silnicí I/20, ulicí Nádražní, potokem Muchovkou a lesem pod Zelenou Horou bylo jako prioritní stanoveno zachování historického kulturního dědictví a ochrana panoramatu města s dominantní rolí sakrálních objektů a Zelené Hory. Následně byla ustanovena Komise památkové péče jako odborný poradní orgán, který formuluje vyjádření ke stavebním záměrům města. Personální složení komise se časem ustálilo tak, aby zahrnovalo zástupce oddělení památkové péče městského úřadu, památkáře z krajského úřadu, odborníky z Národního památkového ústavu, zastupitele i zainteresovanou veřejnost.

Jako prostředek pozitivní motivace vlastníků historických staveb (neprohlášených za kulturní památky) byl v roce 2015 zřízen městský dotační program Obnova historického jádra města. Za dobu jeho existence se jeho prostřednictvím podařilo podpořit citlivé opravy více než dvou desítek objektů, které nadále krášlí ulice Nepomuka.

V roce 2018 začal platit nový Územní plán Nepomuk, který poněkud upravil hranice historického jádra i formulaci příslušného regulativu. Zejména jasně stanovil, že jeho účelem je zachování hodnotného historického charakteru této části města. Prováděné stavební úpravy pak musejí zejména respektovat historickou hodnotu staveb a splňovat další podmínky určené územním plánem, například uliční čáru a výšku zástavby či podobu střešní krajiny.

Díky této regulaci se podařilo ochránit nemálo památkových a architektonických hodnot, které dotvářejí ráz našeho města i usměrnit některé stavební záměry, které naopak představovaly pro tyto kvality jisté ohrožení. V mnoha případech byla tato pravidla velmi užitečná, někdy ovšem poněkud nedostatečná. Některé zásahy, například nevhodné výměny okenních výplní či rušivé fotovoltaické instalace, se bohužel nepodařilo (i díky legislativnímu vakuu) důsledně či včas podchytit.

Od počátku letošního roku doznává ochrana historických hodnot našeho města opět jisté změny. Nově bylo vyhlášeno Ochranné pásmo kostelů sv. Jana Nepomuckého a sv. Jakuba Většího, které doplňuje stávající pravidla. Jde o jistý návrat k důrazu, který kladl starý územní plán na tyto nejcennější místní památky. Zároveň tato změna přináší určité procesní úpravy, které mají více sladit postupy při projednávání stavebních záměrů v jádru města se standardní památkovou legislativou. Pro vlastníky domů v Historickém jádru města se téměř nic nemění. Nadále platí, že před každým stavebním či udržovacím zásahem je žádoucí navštívit oddělení památkové péče MÚ Nepomuk a zjistit, zda je k danému záměru potřeba stanovisko památkové péče či nikoliv. Pro majitele nemovitostí v nejbližším okolí Historického jádra tu jistá změna je, ale jen malá. Nové ochranné pásmo se totiž skládá ze dvou zón. Ta vnitřní je prakticky identická s rozlohou Historického jádra města dle současného ÚP a podmínky pro výstavbu se nijak zásadně nebudou lišit od stávající praxe. Vnější zóna je pak rozsáhlejší a zasahuje i další přilehlé plochy, kde se projevuje role místních kostelů jako urbanistických dominant. Regulace v této zóně „B“ je ovšem zcela minimální, jsou tu chráněny prakticky jen výhledy na uvedené kostely. V jistém ohledu navazuje na ochranné pásmo, které mělo historické jádro podle starého územního plánu. Povinnost vyžádat si stanovisko památkové péče se tu tedy vztahuje víceméně jen na novostavby či zásadní přestavby projevující se v dálkových pohledech. Nově se bude k většině žádostí vyjadřovat namísto městské komise plzeňské pracoviště NPÚ. To je ale interní detail památkové péče, který nemusí běžného vlastníka trápit. Stále platí, že kontaktním místem je kancelář oddělení památkové péče na naší radnici.

Přestože se město snaží své stavebně-historické dědictví chránit již dvacet let, tu a tam se najdou stavebníci, kteří uvedenou regulaci nerespektují, možná ani neznají. A protože opakování je matkou moudrosti, musíme využít tohoto článku k výzvě (která byla v Nepomuckých novinách otištěna již před dvaceti lety): Pokud chystáte jakýkoliv stavební či udržovací zásah na objektu v Historickém jádru města/Ochranném pásmu, kontaktujte nejprve oddělení památkové péče MÚ Nepomuk a proberte s nimi svůj záměr. Nezřídka se zřejmě dozvíte, že žádná administrativa nebude nutná. V jiných případech je ale nezbytné záměry projednat a získat kladné stanovisko památkové péče.

Článek byl zveřejněn v Nepomuckých novinách 2026/1 (s. 8-9).

Den otevřených dveří SOA Nepomuk

Nový oltář pro Zelenou Horu

Den otevřených dveří v Státním oblatní archivu

Státní oblastní archiv v Plzni, pracoviště Klášter / Nepomuk

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

pondělí 9.. června 2014
14:00–17:00

Program:
výstava zajímavých archiválií se vztahem
k Nepomucku i dalším místům západních Čech
a z podnikových archivů (především Škodových závodů)

ve 14:00, 15:00 a 16:00
komentovaná prohlídka budovy archivu,
bývalé vojenské nemocnice (Klášter č. p. 101)

Akce se koná u příležitosti Mezinárodního dne archivů.

Pozvánka v PDF

 

Pozvánka na seminář „HISTORICKÉ OBJEKTY“

občanské sdružení Topland Brd

vás zve na seminář
„HISTORICKÉ OBJEKTY“
pořádaný v rámci cyklu přednášek DĚDICTVÍ KULTURNÍ KRAJINY

v úterý 25.února od 16:00 hod v přednáškové místnosti Ekocentra ČSOP ve Spáleném Poříčí
ulice Plzeňská 55 (zhruba 100 m od náměstí směrem na Plzeň), účast na semináři ZDARMA

Život na venkově a ve městě se díky nejrůznějším technologiím liší stále méně. Současně s proměnou životního stylu se trochu stírá i „venkovský“ charakter vesnic a městeček. Radám jak uchovat přívětivou tvář venkova a přitom nežít ve skanzenech jsou věnovány dvě přednášky. Vyhrazen je i prostor pro Vaše dotazy a diskusi.
Mgr. Karel Foud / Národní památkový ústav Plzeň
VENKOVSKÝ DŮM NA PLZEŇSKU – POZNÁNÍ, OBNOVA A OCHRANA
Prostor venkovské krajiny i sídel je do značné míry určován množstvím historických objektů, které nejsou v pravém slova smyslu historickými památkami, přesto v sobě nesou odkaz minulosti a spoluvytvářejí charakter místa. Na jejich funkci i provoz jsou však kladeny nové nároky. Budeme mluvit o tom, jak při přestavbách a úpravách těmto objektům neuškodit, nezničit jejich tvář. Jaké prvky jsou typické a důležité pro Plzeňsko, kdy při návratu starých budov do života mohou pomoci moderní technologie a kde je naopak důležité postupovat šetrně a přidržet se tradičních řemeslných postupů.

Ing. Jana Pyšková / autorizovaná krajinná architektka
VENKOVSKÁ ZAHRADA
K venkovským stavením neodmyslitelně patří zahrady. Množství a dostupnost zeleně je pravděpodobně to, co města a venkov na první pohled odlišuje. V současnosti vesnické zahrady přestávají mít prvořadě produkční význam, mnohem více plní funkci okrasnou a rekreační. V závislosti na této proměně se samozřejmě mění i sortiment pěstovaných rostlin. Některé druhy na český venkov neodmyslitelně patří, některé jeho charakter podtrhují a jiným by naopak bylo lépe se vyhnout. Vesnická náVES a městské náMĚSTÍ by se určitě nemělo lišit jen rozlohou a výškou okolních budov. Přijďte si poslechnout jak rostliny pěstovat a kombinovat. Mít u domu rozkvetlou „babiččinu zahrádku“ rozhodně neznamená být otrokem její údržby.

Barokní dům šel k zemi

V místní části Železná Huť právě proběhla demolice zchátralého obytného domu pocházejícího z 18. století. Objekt byl významnou součástí komplexu někdejších zelenohorských železáren.

Budovu někdejšího bytového domu pro zaměstnance panských hutí č.p. 78 a 281 v Nepomuku – Dvorci celý týden bourala těžká technika.

Objekt byl dlouhodobě zanedbáván, mnoho let se v něm nebydlelo, majitelé o něj nejevili zájem, takže se dostal do havarijního stavebně-technického stavu. Objekt příležitostně využívali pouze bezdomovci, vybrakovaly sběrači kovů, vznikla zde i černá skládka. Stav nemovitosti pochopitelně začal vadit i sousedům. Na jaře vydal nepomucký stavební úřad demoliční výměr. Protože majitelé objektu za půl roku nikterak nereagovali, začalo na sklonku minulého týdně s demoličními pracemi samo město Nepomuk. Během několika dní bude stavba kompletně odstraněna.

Budova ovšem patřila k nejstarším v místní části Železná Huť. Tato dnes nepomucká čtvrť vznikla, jak název napovídá, jako dělnická osada kolem panských železáren nejpozději v 18. století. Zelenohorské železárny patřily až do průmyslové revoluce k největším na Plzeňsku. Jejich hamry poháněla voda z Panského rybníka, zbudovaného speciálně kvůli nim. Josefské vojenské mapování z 60. let 18. století zachycuje budovy vlastních hutí na hrázi rybníka i právě demolovaný dům, ležící severovýchodně od nich. Další zástavba složená z drobných dělnických domků, která tvoří dodnes stavební fond čtvrti, vznikala až v následujících desetiletích.

Vlastní areál někdejších železáren je kulturní památkou. Stejně stará obytná budova, nedílně k nim patřící, nikoliv. Demolici proto nestálo nic v cestě. Pracovníci Národního památkového ústavu stačili provést alespoň „záchranný“ průzkum a dokumentaci objektu, včetně jeho zaměření. Nevzhledná břízolitová fasáda domu ale skrývala některá překvapení. Ukázalo se nejen, že dům je opravdu starobylý, že se v něm stále dochovalo mnohé z 18. a 19. století, kdy byl upravován (např. kvalitně tesařsky zpracovaný krov), ale především, že stěny patra byly hrázděné! Nosnou konstrukci tvořily trámy, mezi nimiž se nacházely vyzdívky z cihel spojovaných hliněnou maltou. Celý dům pak původně obsahoval 12 bytů, či spíše světnic pro personál železáren. Šlo tedy o jakousi barokní „bytovku“.

Na jižním Plzeňsku známe jen minimum objektů tohoto typu, tedy bytových domů starých přes dvě stě let. Z plánů víme o podobné dispozici již neexistujícího domu v Merklíně. Velmi pozoruhodné, alespoň tedy v lokálním měřítku, bylo hrázděné patro objektu. 

Je velkou škodou, že zaniká stavba, která významně dotvářela charakter huťské návsi. Navíc stavba, která, jak se ukázalo, až na poslední chvíli, byla ještě cennější, než se zdálo na první pohled. Je asi chyba, že budova nebyla památkově chráněna. Základním problém, ale spočívá především v tom, že se o objekt nikdo desítky let nestaral.

Připomínky k návrhu územního plánu obce Klášter

Jako registrované občanské sdružení, jehož cílem je ochrana historického kulturního dědictví a urbanistického rázu města Nepomuk, si dovolujeme předložit připomínky k návrhu územního plánu obce Klášter, ve věci, která se přímo a doslova dotýká katastru města Nepomuk.

V předloženém návrhu územního plánu je vymezena zastavitelná plocha Z9 „Pod Borkem“ o rozloze 1,913 ha. Jedná se o lokalitu v těsném sousedství intravilánu města Nepomuk, na hlavní příjezdové trase do města. Skutečnost, že jde o místo prvního kontaktu přijíždějících od Plzně, Přeštic i Klatov s městem Nepomuk, považujeme za zcela zásadní pro posuzování vhodnosti zástavby v této lokalitě. Požadujeme proto, aby součástí územního plánu obce Klášter byly takové regulativy, které budou brát ohled na tento fakt a budou komplementární s ÚP města Nepomuk.

Předložený návrh míří správným směrem a konstatuje, že: „Zástavba v lokalitě bude uspořádána tak, aby byl zachován městský charakter zástavby a nebyl poškozen pohled na panorama města Nepomuk při příjezdu do Nepomuku po stávající silnici I/20 od Plzně.“ Obdobnou formulaci obsahuje i ÚP města Nepomuk, který požaduje zachování panoramatu města při pohledu ze silnice I/20. Návrh ÚP obce Klášter dále konstatuje, že lokalita má být přístupná z místní komunikace K19, která propojí silnici I/20 a čtvrť Na Daníčkách, což je z hlediska dopravní obslužnosti území také pozitivní záměr.

Je ovšem sporné, zdali zastavitelné území Z9, v rozloze, kterou mu určuje návrh ÚP, je vůbec kompatibilní s výše uvedeným regulativem. Lokalita Z9 bezprostředně navazuje na rozvojovou lokalitu Na Daníčkách i na zastavěné území v západní části Plzeňské ulice a měla by se tedy přizpůsobit charakteru zdejší zástavby. Tato zástavba je tvořena především rodinnými domy o jednom podlaží a obytném podkroví. Regulativ lokality Na Daníčkách požaduje u nové výstavby sedlové, valbové či polovalbové střechy a stanoví maximální zastavěnou plochu jednotlivých objektů. Díky tomu nová zástavba nikterak negativně neovlivňuje tradiční panorama města, přestože se postupně přibližuje k silnici I/20.

Na základě výše uvedených skutečností se domníváme, že u definice zastavitelného území Z9 v ÚP obce Klášter by mělo dojít ještě k několika úpravám:

  1. Měla by být změněná rozloha tohoto území a to tak, aby jeho jižní strana, vedoucí podél silnice I/20, byla co nejkratší (tj. o délce max. 50% aktuálního návrhu, tedy cca 70m). Vzhledem ke konfiguraci terénu, který stoupá severozápadním směrem, reálně hrozí, že zástavba posunutá blíže ke dvoru Borek negativně ovlivní panorama města. Naopak směrem severovýchodním, k lokalitě Na Daníčkách, by mohlo území Z9 zasahovat dále – a to tak aby se organicky propojilo se stávající i plánovanou zástavbou Na Daníčkách. Proto také nepovažujeme za vhodné orientování případného obchodního zařízení s podélnou osou ve směru silnice I/20. Vhodnější se nám jeví jeho umístění podél navrhované komunikace K19.

  2. Je zapotřebí stanovit maximální přípustnou výšku hřebene, případně i sklon a typ střech a počet podlaží (opět v návaznosti na lokalitu Na Daníčkách).

  3. Za zcela zásadní považujeme stanovení maximální možné zastavěné plochy jednotlivých objektů (max. 300m2). Příliš rozlehlý monoblok naruší panorama města i při zachování všech ostatních, výše uvedených, parametrů.

  4. V případě výstavby čerpací stanice PHM doporučujeme revitalizovat a případně rozšířit stávající (a dnes nevyužitý) areál někdejší stanice Benzina.

  5. Výsadbu zeleně doporučujeme nejen na plochy parkovišť, ale i na linii přechodu zastavěného území do volné krajiny. Zde by mohlo být stromořadí vhodně doplněno komunikací pro pěší a cyklisty (mlatový/štěrkový povrch atp.), čímž bude vytvořen jasně strukturovaný předěl mezi dvěma typy krajiny (urbánní/rurální).

  6. Za zcela nejvhodnější považujeme zařazení podmínky pořízení regulačního plánu pro toto území, pokud by mělo skutečně dojít k jeho zástavbě. Podrobné zpracování v měřítku regulačního plánu může zamezit vzniku negativních dopadů, které by jinak mohly být s nepromyšlenou zástavbou v této citlivé lokalitě spojeny.

Věříme, že pořizovatel ÚP objektivně zhodnotí výše uvedené připomínky a uzná, že jsou natolik opodstatněné, aby byly zapracovány do návrhu ÚP obce Klášter.

 

Dokument ve formátu PDF zde.

Nepomuk je o památku bohatší. Stal se jí dům čp. 30

Dům č. p. 30 dnes Dům č. p. 30 dnes Autor: Společnost přátel starého Nepomuka

včera 11:33

Nepomuk – Seznam nemovitých památek v Nepomuku na Plzeňsku se na konci června rozrostl.

Ministerstvo kultury do něj totiž po dlouhé snaze místních lidí připsalo dům čp. 30 stojící v Zelenodolské ulici. Téměř tři stovky let stará budova je kromě jiného cenná také tím, v jak autentickém stavu se dochovala.

Pavel Kroupa ze Společnosti přátel starého Nepomuka říká: „Historické centrum města pod Zelenou Horou může mít jistotu, že další jeho součást bude zachována v neporušené podobě i pro další generace.“

Dům je podle Kroupy příkladem typické zástavby Nepomuku v 18. a 19. století. „Jedná se o barokní přízemní městský dům s vysokou polovalbovou střechou, za nímž najdeme nevelký dvorek obklopený zachovalými hospodářskými budovami z druhé půle 19. století. Dům se vyznačuje osobitým průčelím s dveřmi na půdu ve středu štítu, po jejichž stranách se nachází dvojice okének. Jednoduchou fasádu doplňuje v přízemí dvojice oken do světnice a vrata průjezdu. Výraz domu velmi příznivě ovlivňuje urbanistický charakter a genia loci Zelenodolské ulice i celé čtvrti Zelený důl,“ popisuje Kroupa novou městskou památku.

Dům č. p. 30 na archivním snímku

Na místě domu původně stál jiný, který roku 1714, kdy patřil řezníku Matěji Riplovi, vyhořel. Dům, jenž stojí dodnes, vznikl v následujících letech a Nepomuk se jím zřejmě mohl také chlubit, neboť Zelenodolskou ulicí vedl až do 30. let 19. století hlavní tah na Plzeň, takzvaná Pilsner Gasse.

S nápadem prohlásit čp. 30 za kulturní památku přišla právě Společnost přátel starého Nepomuka. Snahu jejích členů svým doporučením podpořilo také plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu.

Dům vždy sloužil k bydlení, během 20. století se dočkal několika drobných adaptací (vestavba koupelny, rozvody inženýrských sítí). Poslední dva roky byl neobydlený, což se ale změnilo.

Dnes už totiž dům nové majitele má, a ti si prý díla jejich předků váží a mají tedy zájem objekt zachovat v co nejpůvodnějším stavu.

Nová památka se proto v brzké době dočká nezbytných udržovacích prací, žádná razantní rekonstrukce se ale obávat nemusí. „Dobrou zprávou pro vlastníky je, že díky statusu kulturní památky mohou žádat o dotace na stavební práce, které přispívají k zachování jejích památkových hodnot,“ dodává Kroupa.

Autor: Pavel Korelus

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/nepomuk-je-o-pamatku-bohatsi-stal-se-ji-dum-cp-30-20130703.html

Sborník Historie a kulturní dědictví Nepomucka

Sborník statí z přednáškového cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka ve formátu PDF si můžete stáhnout zde