Blog Archives

Venkovský dům v proměnách času
Pozvánka na přednášku

„Venkovský dům v proměnách času“, tak nějak by se mohla jmenovat přednáška Karla Fouda na téma lidového domu na Plzeňsku.

Lidová architektura je jednou z oblastí památkové péče, která po hradech, zámcích nebo církevních stavbách zaujímá velkou pozornost v očích laické i odborné veřejnosti. Již na přelomu 19. a 20. století se touto svébytnou kategorií památek začalo zajímat několik badatelů a to i na jižním Plzeňsku. Zájem o studium vývoje venkovského domu později neutuchal, spíše naopak. V období 2. poloviny 20. století bylo několik desítek cenných venkovských budov prohlášeno za kulturní památky. Po r. 1990 došlo jen v dnešním Plzeňském kraji k vyhlášení plošné památkové ochrany u více než pěti desítek lokalit.

Venkovský dům, jeho historický vývoj, stavební konstrukce, účelnost a krása, památková ochrana, to vše je tématem značně obsáhlým a pestrým.

Foudova přednáška se v prvé řadě věnuje lidové architektuře na jižním Plzeňsku, opomenuto ale nebude ani několik dalších příkladů venkovského domu pocházejících z jiných regionů Plzeňska. Mluvené slovo je doprovázeno množstvím dobových i aktuálních fotografií.

Pokud Vás téma zajímá, přijďte v sobotu 15. září ve 14 hodin do Rodného domu Augustina Němejce v Nepomuku.

Akce je součátí vzdělávacího cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka, který byl podpořen SZIF prostřednictvím grantového programu MAS Sv. Jana z Nepomuku.

Vstup je tedy, jako vždy, zdarma.

Harmonogram přednáškového cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka

Poř. číslo

akce

Adresa konání akce

Termín konání

Téma

Datum

Čas (hodiny)

od

do

1 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 9.9.2011 18:00 19:30 Žinkovy za Škodů“ – archivní dokumenty, videa a zajímavosti o zámku Žinkovy a průmyslnické rodině Škodů z let 1915-45 – Přednáška
Žinkovy 88,335 42 Žinkovy 10.9.2011 15:00 18:00 Zámek Žinkovy, Potštejn, Obrovo hradiště – Exkurze s odborným výkladem
2 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 12.11.2011 14:00 15:30 Svatojánské muzeum v Nepomuku a kult sv. Jana Nepomuckého v jihozápadních Čechách – Přednáška
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 12.11.2011 16:00 19:00 Svatojánské muzeum v Nepomuku a kult sv. Jana Nepomuckého v jihozápadních Čechách – Exkurze
3 Nám. A. Němejce 127, 335 01 Nepomuk 4.12.2011 14:00 15:30 Akademický malíř Augustin Němejc – Přednáška
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 4.12.2011 15:30 18:30 Dílo Augustina Němejce – Prohlídka galerie s odborným výkladem
4 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 14.1.2012 14:00 15:30 Možnosti využití historického kulturního dědictví pro lokální rozvoj – Přednáška.
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 14.1.2012 15:30 18:30 Veřejná podpora projektů využívajících a rozvíjejících kulturní dědictví regionu se zvláštním zřetelem na SZIF – Přednáška.
5 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 18.2.2012 15:00 18:30 Operace Argument, únor 1944 a události na Dubči; Konec II. sv. války na Nepomucku – Přednáška
6 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 11.3.2012 14:00 15:30 Zámek a panství Zelená Hora ve druhé polovině 16. století – Přednáška
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 11.3.2012 15:30 18:30 Renesanční podoba zámku Zelená Hora – Exkurze s odborným výkladem
7 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 15.4.2012 14:00 15:30 Architektonické památky v Nepomuku a okolí – Přednáška
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 15.4.2012 15:30 18:30 Architektonické památky v Nepomuku a okolí – Exkurze s odborným výkladem
8 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 19.5.2012 15:00 17:00 Sv. Jan Nepomucký – světec českého baroka – Přednáška
Přesanické nám. kostel sv. Jana Nepomuckého, 335 01 Nepomuk 19.5.2012 17:00 19:30 Sv. Jan Nepomucký v české barokní hudbě – Koncert historické hudby
9 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 9.6.2012 10:00 13:00 Cistercký řád, jeho vznik, spiritualita, kulturní význam a rozšíření ve středověké Evropě. Založení kláštera v Nepomuku a jedho dějiny – Přednáška
Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 9.6.2012 15:00 17:30 Pozůstatky nepomuckého Kláštera – Exkurze s odborným výkladem
10 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 15.9.2012 14:00 15:30 Lidová architektura a principy péče o nemovité kulturní dědictví – Přednáška a seminář
11 Nám. A. Němejce 129, 335 01 Nepomuk 20.10.2012 14:00 17:30 Archeologické nálezy v Nepomuku a okolí – nové pohledy na středověké osídlení – Přednáška
Nepomuk před sto lety

Výstava historických snímků

 

Nová výstava, kterou jsme pro vás připravili, přibližuje, jak vypadal Nepomuk, či jeho nejbližší okolí, na přelomu devatenáctého a dvacátého věku. Většinou jde o zvětšeniny dobových pohlednic, nechybí ale ani soukromé fotografie či litografie.

Výstava se zabývá, jak lze od nás očekávat, především architekturou a urbanismem, tvářností města, a to nejen po estetické, ale i funkční stránce. Jejím cílem je jisté porovnání veřejného prostoru i staveb našich předků s tím, co obklopuje nás. Tedy vlastně kvalita životního prostředí v tom nejvlastnějším slova smyslu. Tato hodnota nebyla našim předkům lhostejná, naopak jí, jak ukazuje expozice, věnovali mimořádnou pozornost. Dnešního člověka tak nezřídka překvapí, jaký klid a harmonie přímo vyzařuje z těch starých pohledů.

Cílem výstavy tedy není jen pouhé seznámení s historickou tváří města. Chce provokovat k zamyšlení a k diskuzi nad kvalitou současné architektury a urbanismu, chce vyzývat k ochraně nemovitého kulturního dědictví našich předků.

Expozice Nepomuk před sto lety je volně ke shlédnutí ve vstupní hale Zelenohorské pošty a potrvá až do konce října 2012.

 

Cisterciácký řád a nepomucký klášter

Pozvánka na přednášku

 

Prozatím poslední přednáška z cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka bude držet v květnu vysoko nastavenou laťku. Jejím tématem bude místo zahalené oponou tajemství a nejrůznějších legend – bývalé cisterciácké opatství Panny Marie, dnes ves Klášter. O nahlédnutí do jeho dávných dějin se pokusí historička prof. Kateřina Charvátová, dáma, která se cisterciáky dlouhodobě zabývá a je po právu považována za největšího českého znalce dějin tohoto řeholního řádu.

Cílem přednášky bude přiblížit, jak asi ve skutečnosti vypadaly nejen klášterní budovy, ale především každodenní život v nich. Seznámíme se s dějinami, regulemi a spiritualitou cisterciáků. Dozvíme se něco o hospodaření na klášterních statcích, s ekonomickou, technologickou i personální stránkou věci. Přiblížíme si cisterciáckou architekturu a naší pozornosti neunikne ani vliv, který měli cisterciáčtí mniši na sociální a politické změny, k nimž v Čechách v průběhu vrcholného středověku docházelo. Obecný pohled na řád jako celek bude přitom v rovnováze s informacemi souvisejícími přímo se zdejším klášterem a příběhy, které se tu udály. A nepůjde zdaleka jen o obecně známá fakta, jakými je založení opatství roku 1144 či jeho vypálení husity …

Na přednášku jako obvykle naváže exkurze. Podívat se půjdeme samozřejmě do Kláštera. Role průvodce se přitom ujme specialista na cisterciáckou architekturu Mgr. Dušan Foltýn. Při procházce si prohlédneme známé i každodenním pohledům skryté relikty původních klášterních budov, které se v obci dodnes zachovaly a pokusíme se v současné zástavbě lokalizovat středověkou dispozici někdejšího kláštera.

Pokud Vás zajímají dějiny tohoto pozoruhodného místa, máte právě při této akci možnost se seznámit se stavem jejich vědeckého poznání. Přednáška se bude konat v sobotu 9. června od 10 hodin, exkurze od 15. Jako přednáškový sál poslouží opět stodola rodného domu Augustina Němejce.

 

Akce se koná s podporou Programu rozvoje venkova SZIF a MAS Sv. Jana z Nepomuku a vstup na obě její části je tedy zdarma.

Příští přednáška se bude konat až v září, po prázdninové přestávce. Věnovat se budeme spolu s Mgr. Karlem Foudem zdejší lidové architektuře.

 

 

Výstava fotografií vydá svědectví o toku času

 

 

            Ve čtvrtek 7. června se v Nepomuku uskuteční první vernisáž putovní výstavy Svědkové času. Výstava představí tři desítky snímků od dvanácti různých autorů, které zachycují variace na společné téma a tím je historická stavba a naše životní prostředí.

Vlastní výstava vznikla prostřednictvím veřejné fotografické soutěže, která probíhala v dubnu a květnu a do níž se mohl zapojit kdokoliv. Stačilo, aby splnil jednoduchou podmínku: vyfotografovat libovolnou památku, historickou stavbu, výtvarný či architektonický detail na území Nepomucka a Spálenopoříčska, snímek opatřit informací, o jakou stavbu se jedná, a případně stručným komentářem a zaslat jej na mailovou adresu soutěže.

Prostřednictvím dvanácti objektivů a čtyřiadvaceti očí se tak podařilo shromáždit přes tři desítky pohledů na historický stavební fond v regionu. Záběrů, které přibližují krásu zděděnou po předcích, varují před chátráním památek, nebo jen ukazují poetiku stáří či melancholickou estetiku zániku. Pohled každého z autorů je zkrátka osobitý a tak to má být.

A co je vlastně cílem výstavy? „Poukázat na problematiku ohroženého kulturního dědictví, trochu ji zviditelnit a připomenout veřejnosti, a to nejen obecně, ale na zcela konkrétních objektech. Třeba to pomůže záchraně některých z nich, možná se najde kultivovaný investor nebo parta místních patriotů, kteří přidají ruku k dílu a pomohou něco zachránit a uchovat. Anebo si alespoň někdo uvědomí, jak mohou být staré věci krásné,“ říká jeden z organizátorů Pavel Kroupa.

Aby výstava splnila svůj účel, je potřeba, aby ji mělo možnost vidět co nejvíce lidí. Bude proto putovní a vstup na ni bude samozřejmě zdarma. První zastávka bude v Nepomuku, následovat budou Žinkovy a Spálené Poříčí, další obce se dle zájmu mohou přidat.

 

První výstava z putovní série tedy odstartuje 7. června v 18 hodin, a to v prostorách Zelenohorské pošty v Nepomuku. Jako výstavní síň bude mít premiéru vstupní hala domu. Prostor je přístupný bezprostředně z ulice, což umožní shlédnutí snímků i náhodným kolemjdoucím. Halu navíc příznačně zdobí obnovená výmalba z konce 19. století. Ideální prostor na meditaci nad ochranou historického kulturního dědictví.

Výstava potrvá do konce července a přístupná bude každý den mimo pondělí od 10 do 18 hodin. V srpnu se přesune, jak již bylo avizováno, do Žinkov.

Johánek z Pomuka, nejslavnější rodák nepomucký

Pozvánka na přednášku

 

Na letošní svatojánskou pouť jsme v rámci vzdělávacího cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka přichystali příhodné téma. Budeme se zabývat dějinami nepomucenského kultu a jeho vztahem ke světcovu rodišti. Pozvali jsme proto odborníka z nejpovolanějších, specialistu na období baroka, prof. PhDr. Víta Vlnase PhD., ředitele Sbírky starého umění Národní galerie a profesora dějin novověku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vít Vlnas je autorem knihy Jan Nepomucký, česká legenda, která se pokouší na základě dochovaných historických pramenů rekonstruovat život skutečného Johánka z Pomuku, jeho mučednickou smrt, vznik svatojánské legendy a postupné šíření kultu sv. Jana Nepomuckého.

Cílem přednášky bude tedy jistý kritický, střízlivý pohled jak na svatojánskou legendu, tak na „antilegendu“, která prohlašovala Jana Nepomuckého za falešného a vymyšleného svatého. Pokusíme se, na základě vědeckého poznání, nahlédnout a rekonstruovat, jak tomu asi bylo ve skutečnosti.

Osmnácté století, čas největšího rozšíření a popularity kultu sv. Jana z Nepomuku, a zejména tehdejší spiritualitu, následně přiblíží koncert barokní duchovní hudby. Chrámový pěvecký sbor z Klokot u Tábora přednese za doprovodu varhan Svatojánské litanie od Kryšpína Tachkeho.

Pokud Vás zajímá historie, nezapomeňte si tedy poznamenat do diáře sobotu 19. května. Přednáška se bude konat od 15 hodin v sále hotelu U Zeleného stromu. Koncert se uskuteční v poutním kostele sv. Jana Nepomuckého od 17. hodiny. Na něj plynule naváže první rozeznění nových zvonů a mše svatá.

 

Akce se koná s podporou Programu rozvoje venkova SZIF a MAS Sv. Jana z Nepomuku a vstup na obě její části je tedy jako vždy zdarma.

Fotosoutěž chce pomoci památkám

Již jen deset dní zbývá do uzávěrky fotografické soutěže Svědkové času.

Akce si klade za cíl především upozornit na chátrající historické objekty a obecně popularizovat historický stavební fond. Tématy snímků tedy mohou být nejen památky bezprostředně ohrožené zánikem, ale i jakékoliv další stavby a drobná architektura, sochy či křížky v krajině. Vše, co oplývá puncem stáří a pozitivně dotváří veřejný prostor, naše životní prostředí.

Fotografie nemusí být dokumentární, naopak mohou mít umělecký rozměr, pouze musí zachycovat tematicky vymezený objekt či jeho část. A také musí být pořízeny v oblasti Nepomucka nebo Spálenopoříčska, tedy na území MAS Sv. Jana z Nepomuku, která tuto akci podpořila z grantového programu Startér.

Vybrané snímky budou velkoformátově vytištěny, zarámovány a vydají se na putovní výstavu krajem. I v lecjaké zapadlé vesničce se tak budou moci lidé seznámit s hmotným kulturním dědictvím svého regionu.

Organizátoři doufají, že tímto způsobem, tedy doslova zviditelněním památkového fondu, přispějí k ochraně či záchraně alespoň některých historických staveb. A i kdyby se díky výstavě nezlepšil osud ani jedné památky, samotné fotografie zachytí něco z jejich pomíjivého kouzla.

 

Každý, kdo rád fotí a chce se zapojit, má tedy poslední možnost. Příjem snímků končí 30. dubna o půlnoci. Podrobnosti a podmínky soutěže jsou k nalezení na stránkách projektu www.svedkovecasu.cz.

 

Kontakt:

Pavel Kroupa

vedoucí projektového týmu

Tel: 731 015 547

E-mail: stary.nepomuk(Q)seznam.cz

svedkovecasu(Q)gmail.com

 

Web: http://svedkovecasu.cz

 

Projektový tým vznikl jako neformální sdružení nadšenců, kterým není lhostejný osud starých domů. Někteří z těchto lidí jsou členy Společnosti přátel starého Nepomuka a Fotoklubu Nepomuk.

Projekt Svědkové času získal zvláštní cenu poroty v grantovém programu Startér MAS Sv. Jana z Nepomuku, zaměřeném na inovativní a veřejně prospěšné projekty.

 

 

 

 

 

 

 

Rok jedenáctý očima památkáře

 

Jaro je tu v plném proudu, takže je nejvyšší čas na další roční ohlédnutí, malou rekapitulaci stavebních zásahů spáchaných v sezóně 2011 ve starém Nepomuku. Stejně jako vloni se podíváme na dotyčné opravy, rekonstrukce a novostavby z hlediska památkové péče, přiblížíme si, jak pomáhají zachovat či naopak poškozují místní nemovité kulturní dědictví a ráz města.

 

Začněme akcí rozhodně největší, alespoň co se dotčené plochy i rozpočtu týče, a to rekonstrukcí parteru Přesanického náměstí a části přilehlých ulic.

Pomineme ultraortodoxní stanovisko, hlásající, že toto prostranství nikdy plošně dlážděno nebylo, což mu dodávalo jisté venkovské kouzlo – a proto bylo žádoucí tento stav zachovat. Nejen panu faráři, ale i dalším obyvatelům a návštěvníkům těchto míst přeci jen bahnitý povrch přišel spíše nepraktický než romantický a i ostatní veřejná prostranství v Nepomuku byla dlážděna postupně během věků, někdy až v průběhu 20. století. Takže řekněme, že vydláždění náměstí u sv. Jakuba bylo přirozeným pokračováním dlouhodobého trendu a pojďme se blíže podívat na jeho provedení.

Z hlediska archeologů lze mít výhrady k hloubce i způsobu zhotovení podkladních vrstev. Z technologického hlediska šlo nesporně o rozumný krok, ale za cenu likvidace téměř metru historie. Snad alespoň záchranný archeologický výzkum lokality, vlastního jádra raně středověkého osídlení Nepomuka, který si stavební akce vynutila, přinese nějaké nové poznatky o našich nejstarších dějinách.

Vlastní provedení povrchu má dvě roviny. Prvním je koncept sjednocení parteru. Způsob vydláždění odstraňuje výškové i strukturální rozdíly mezi chodníkem a vozovkou, sceluje povrch do jediné plochy. To pomáhá lépe vyniknout nepravidelnosti uliční linie a  podtrhuje rostlý charakter městského prostoru, který tím zároveň sjednocuje. Odlišnou barvou části dlažby jsou decentně vytyčena parkovací stání. Jen bílý pruh z menších chodníkových kostek, probíhající středem komunikace, tento zdařilý koncept zbytečně narušuje. Tím se dostáváme k vlastní dlažbě. Zvolený materiál, tedy klasické žulové kostky o hraně 10 cm, se sice používal v 19. i 20. století běžně na úpravy vozovek, jejich aplikace na větších plochách a prostranstvích je ale spíše ojedinělá. Pokud by projektant vzhlédnul pro inspiraci k náměstí A. Němejce, udělal by mnohem lépe. Dlažba z přírodního kamene, obvykle získaného sběrem z polí nebo jako odpad z lomů, byla užívána častěji i vzhledem k pořizovací ceně. Dnes je nabízena i komerční varianta z lomového kamene. Neuspořádaná skladba takového dláždění má ve větší ploše mimo jiné pozoruhodný výtvarný efekt. V honosnějším prostředí se pak pro vydláždění prostranství používal naopak větší formát než klasická kostka. Obě tyto varianty by tedy byly nepochybně lepší. Proč tedy byla zvolena ta nejfádnější? Snad kvůli ceně nebo možná proto, že až do samé realizace nikdo na radnici pravděpodobně netušil, co za dlažbu sem vlastně přijde.

Mobiliář, který zabydlel prostranství, je klasický litinový. Taková konzervativní volba, co nic nepokazí, ale také nic nespasí. Jestli si totiž někdo myslí, že osazením neorenesančních svítidel a košů uchová historický ráz jádra města, tak je na omylu. Na ten mají mnohem větší vliv než městský mobiliář fasády okolních domů. A jestliže ty se na jedné straně ulice rozpadají, aby na druhé byly modernizovány plastovými dveřmi, okny a sokly, žádná akantová rozvilina na pouliční lampě to nezachrání.

Jak tedy shrnout vydláždění Přesanického náměstí jednou větou? Není to špatné, ale zdaleka ani bezchybné. Můžeme samozřejmě jásat, že to nevyasfaltovali jako za Michka, ale to by bylo jako si libovat, že mám jednu nohu, když bych taky nemusel mít žádnou.

 

Přímo s Přesanickým náměstím sousedí areál děkanského kostela sv. Jakuba Většího. Oprava, která zde vloni proběhla, nebyla ani velká a pro nezasvěcené oko není ani moc viditelná. A tak by to konečně v případě památek mělo být vždy. Pomalu, po kouskách a citlivě. Hnidopich dodá: a neustále.

Prozradím, že šlo o rekonstrukci dvou opěrných pilířů presbytáře (místa zásahů prozrazuje nový nátěr). Byla dožilá nejen jejich omítka, pocházející z opravy na počátku 90. let. Eroze, vzniklá působením povětrnostních vlivů, začala ohrožovat již i vlastní zdivo, které bylo třeba sanovat. Akce byla z větší části spolufinancována z dotace ORP Nepomuk.

 

Drahně let načatá rekonstrukce zajímavého pozdně barokního domku čp. 170 v Plzeňské ulici se vloni o kousek posunula. Došlo k výměně oken. Přestože oproti jiným případům z této památkově cenné ulice nejde o žádnou tragédii, přesto je na zásahu vidět, že není ideální. Okna jsou sice naštěstí dřevěná, ale oproti původním již nejsou osazená v líci fasády. Okamžitě došlo k proměně výrazu domu i zbytečně násilnému zásahu do jeho hmoty (osekání okrajů okenních otvorů). Stačilo přitom pouze vyjmout stará vnější okna a na jejich místo osadit přesné kopie. Možná by dokonce stačila i pouhá repase s osazením izolačních dvojskel. Takový postup by byl nejen citlivější, ale možná i levnější.

Smutné je, že podobné zásahy, jako je tento případ, patří nejen v našem městě k těm šťastnějším. Většina majitelů (dodavatelů?) volí do historické stavby naprosto nevhodné plastové profily.

 

To je také případ objektu stojícího jen o pár desítek metrů dál – budovy České pošty, původně vily MUDr. Podzemského. Strohá modernistická patrová budova vynikala solidně zpracovanými řemeslnými detaily. Výměna oken a dveří se řídila heslem: za málo peněz hodně umělé hmoty. Zmizely tak nejen elegantní špaletová okna a masivní vstupní dveře, ale nakonec i pozoruhodné vitrážové okno s geometrickým vzorem umístěné nad mezaninem  hlavního schodiště. Nejsem si jist, jestli tepelné úniky na schodech byly tak masivní, že dům musel přijít o takový krásný umělecký detail.

 

Další příklad nevhodnosti plastových oken nám poskytuje rekonstrukce měšťanského domu čp. 147 na rohu Husovy ulice a náměstí. Abych se neopakoval, tak pouze poukáži na fakt, že díky způsobu osazení došlo ke zmenšení světlosti okenních otvorů. Změnu výrazu průčelí a zánik památkových hodnot vázaných na historický originál snad již není ani třeba zmiňovat.

Jistou útěchou snad může být skutečnost, že vstupní dveře z Husovy ulice (poč. 20. stol.) byly zachovány a vcelku citlivě opraveny (pouze kování trochu kazí dojem). Je tu i veliká naděje, že neorenesanční fasáda do ulice bude zachována a opravena. Shodná bývala i do náměstí, jak se můžeme přesvědčit z dobových fotografií. Na její obnovu bych ale příliš nesázel. No uvidíme.

 

V loňském roce jsme zakončili putování po Nepomuce v Zeleném Dole příkladem kontextuální novostavby. Dnes tu máme další, která tentokrát nahradila někdejší poštovskou chalupu čp. 43. Objekt je sice vyšší a širší než původní stavení, takže již není tak romaticky schoulené pod skalou. Přesto díky typu a sklonu střechy i výrazu průčelí nepůsobí nikterak násilně či nepatřičně.

Je ovšem třeba si také připomenout, že díky této novostavbě zaniklo jedno z posledních stavení s funkční černou kuchyní v Nepomuku.

 

Další demolice proběhla hned o kousek vedle.  Z klasicistního domku s číslem E21 zbývala v době pořízení fotografie již jen torza zdí. S každou takovou demolicí odchází nenávratně hmatatelný kus minulosti, mizí neobnovitelné hodnoty. Je proto dobré si před každým takovým zásahem uvědomit všechny jeho důsledky. Nyní můžeme již jen doufat, že nový objekt bude alespoň podobně citlivě řešený jako předchozí příklad.

 

Tolik malý exkurz do loňské stavební sezóny v Nepomuku. Mrzí mě, že majitele a stavebníky většiny zmíněných objektů zřejmě nepotěšil. Na druhou stranu je takovéto nastavené zrcadlo zapotřebí. Poskytuje totiž naději, že si přeci jen někdo z uvedených slov něco vezme k srdci a některé z budoucích rekonstrukcí budou citlivější.

Stavební dějiny a památky města Nepomuk

Pozvánka na přednášku

V neděli 15. dubna se uskuteční další ze série historických besed. Tentokrát si budeme povídat o urbanistickém vývoji města Nepomuk a jeho pamětihodných stavbách.

První část přednášky bude chronologicky mapovat historii zdejšího osídlení od sporadických stop jeho pravěkých počátků přes hypotetickou podobu raně středověké osady a genezi města v souvislosti s těžbou drahých kovů, raně novověké hospodářské centrum zelenohorského panství i barokní poutní místo až po stavební zásahy z doby nedávné. Položíme si například otázku, zda-li Nepomuk opravdu vznikl spojením vsí Pomuk a Přesanice, jak bývá tradováno, anebo tomu bylo trochu jinak? Pokusíme se zrekonstruovat zatím takřka neznámou podobu městečka před husitskými válkami a přiblížíme si dobu postupné obnovy po třicetileté válce. Dotkneme se i demografického vývoje v „dlouhém“ 19. Století. Kritickému zhodnocení nakonec neuniknou ani demolice a stavební produkce po roce 1945.

V druhém poločase se zaměříme na historicky a památkově nejcennější budovy, které se v našem městě dochovaly. Tématem tedy bude historie kostela sv. Jakuba a drobných sakrálních staveb, Piaristické koleje – staré školy, spořitelny, radnice, Zelenohorské pošty, domu U lípy a několika dalších měšťanských domů. Vyprávění bude ilustrováno množstvím dobových vyobrazení a starých fotografií.

Na přednášku bezprostředně naváže, jak bývá zvykem, exkurze do terénu. V souladu s tématem vyrazíme na vycházku do ulic Nepomuka, při které poukážeme na stávající památkové hodnoty staveb zmíněných při přednášce i města jako celku. Drobným bonusem bude možnost prohlédnout si některé z historických domů nejen z exteriéru, ale i nahlédnout do jejich nitra.

Tato akce je součástí vzdělávacího cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka, který byl podpořen prostřednictvím MAS Sv. Jana z Nepomuku z Programu rozvoje venkova. Vstup je i díky tomu zcela zdarma.

Zámek a panství Zelená Hora ve druhé polovině 16. století

Pozvánka na přednášku

 

Šestý díl přednáškového cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka bude věnován zdejší krajinné dominantě. Zelenohorský zámek bude představen v podobě, která není doposud příliš známá ani probádaná. Vrátíme se do doby vrcholné renesance, do časů, kdy panství držel Ladislav ze Šternberka a jeho nepříliš vyvedené děti.

Zelená Hora na kresbě Karla Škréty z roku 1641.

Předmětem přednášky bude analýza dvou dílčích cedulí panství Zelená Hora z let 1560 a 1584, zanesených v zemských deskách, a popisu panství Zelená Hora a Plánice z roku 1576, který je uložen ve zdejším pracovišti Státního oblastním archivu, ve fondu Velkostatek Zelená Hora. Na základě především těchto tří pramenů se autor pokusí načrtnout v současnosti neznámý vzhled zámku v 16. století. Narozdíl od podoby zámku je díky popisu z roku 1576 velice dobře známo jeho vnitřní vybavení. Přednáška se bude tedy zabývat například i tím, jak vypadala hradní kuchyně, zbrojnice nebo kovárna, jaké se používalo nádobí a z jakých látek se vyráběly oděvy. Část přednášky bude také věnována stručnému popisu celého panství a hospodaření na panských dvorech.

Přednášejícím bude osoba zcela povolaná – Mgr. Jakub Mírka, vedoucí místní pobočky oblastního archivu, historik, který s fondem Velkostatek Zelená Hora strávil množství času.

Pokud Vás zajímají dějiny našeho zámku, přijďte v neděli 11. března do Rodného domu Augustina Němejce. Přednáška začne úderem druhé a od půl čtvrté je připravena exkurze, jejíž cíl je možné snadno uhádnout.

 

Tato akce byla podpořena prostřednictvím MAS Sv. Jana z Nepomuku z Programu rozvoje venkova a vstup je tedy zcela zdarma.