Archive for the Category »Památková péče obecně «

Kulturní dědictví a místní rozvoj

POZVÁNKA NA BESEDU

Na druhou lednovou sobotu je připravena další akce z cyklu Historie a kulturní dědictví Nepomucka. Tentokrát nepůjde o klasickou přednášku na vyloženě historické téma, ale o besedu o tom, jak může ochrana a využití historického kulturního dědictví zkvalitnit život na venkově a přispět k místnímu rozvoji.
Nepůjde ovšem jen o nějakou akademickou debatu či suchou teorii. Podstatnou část programu budou tvořit velmi věcné informace, praktické rady a zkušenosti lidí, kteří se rozhodli své úsilí věnovat obnově historických objektů a zachování kulturního dědictví. O nástrahách i úspěšném završení realizace projektů podpořených MAS Sv. Jana z Nepomuku v opatření Obnova dědictví regionu se rozhovoří lidé z realizačních týmů.
O možnostech získání veřejné podpory na akce, snažící se zachránit či nově využít historicko-kulturní hodnoty, kterými jsou např. opatření MAS, Program rozvoje venkova, dotační tituly Plzeňského kraje a ministerstva kultury, Norské fondy a různé privátní nadace aj. bude informovat ing. Michal Arnošt z MAS SJN.
Nebudou opomenuty ani obecné úvahy o kulturním dědictví jako důležitém faktoru lokálního rozvoje (Strategický plán Leader „Budoucnost založená na tradici“), zmíněn bude i současný trend venkovského cestovního ruchu postaveného na mikrozajímavostech, jehož příkladem je např. naučně-zážitkový program Venkovský kořen. A dozvíme se i o dalších příkladech uplatnění regionální historie a kulturního dědictví z jiných regionů, které zákonitě vyvolávají otázku o možnostech u nás na Nepomucku.
Nezanedbatelný prostor v programu tohoto odpoledne bude vyhrazen dotazům návštěvníků a volné debatě. Tato diskuze by měla být přínosem nejen jednotlivým zájemcům o realizaci nějakého dílčího projektu, ale především by měla poukázat na historicko-kulturní hodnoty našeho kraje a přispět nejen k jejich ochraně, ale především novému zapojení do našeho života.

Akce se bude konat v sobotu 14. ledna od 14:00 v seminární místnosti rodného domu Augustina Němějce – Nepomuk, A. Němejce 129 – mapa zde … Vstup je zdarma.

Proměny i kontinuita města ... Kostelní (dnes Plzeňská) ulice L.P. 1909

Proměny i kontinuita místa … Kostelní (dnes Plzeňská) ulice L.P. 1909

 

Projekt historie a kulturní dědictví Nepomucka byl podpořen prostřednictvím MAS Sv. Jana z Nepomuku z Programu rozvoje venkova – Osa IV. Leader

 

 

Zelenohorská pošta – Vítaný host

Článek o Zelenohorské poště, který vyšel v letním čísle časopisu Vítaný host najdete pod tímto odkazem:

http://www.vitanyhost.cz/cisla/leto2011plzen/zelenohorska_posta.pdf

MAS sv. Jana z Nepomuku podporuje obnovu památek

MAS sv. Jana z Nepomuku podporuje obnovu památek na území Nepomucka a Spálenopoříčska

v rámci Programu rozvoje venkova – OSA IV.-Leader

 

O MAS

Místní akční skupina sv. Jana z Nepomuku (MAS) byla ustavena jako občanské sdružení v říjnu roku 2004. Dnes má MAS již 25 členů, jejichž složení dobře odpovídá požadovanému partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru a také představuje reprezentativnější zastoupení obyvatel území MAS.

MAS sv. Jana z Nepomuku se svým Strategickým plánem Leader „Budoucnost založená na tradici“ byla vybrána v prvním kole příjmu Žádostí o dotaci, a tak společně s dalšími 47 MAS v České republice dostala „zelenou“ k realizaci rozvojového plánu s využitím finančních prostředků Programu Leader.

MAS poskytnuté finanční prostředky nespotřebovává sama, ale je jejich zprostředkovatelem pro žadatele z regionu. Strategický plán Leader je totiž naplňován prostřednictvím realizace především menších investičních projektů, jejichž realizátory jsou nejen obce a jejich svazky, ale také zemědělci, podnikatelé, neziskové organizace včetně církví, které na území MAS působí.

 

 

Opatření 1.1. Obnova dědictví regionu

– Podporovány budou projekty zaměřené na investice spojené s udržováním, obnovou, zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví venkova.

– Movité i nemovité památky.

– Max. dotace 90%.

– Způsobilé výdaje: 100.000 – 1.000.000,-Kč.

– Žadatelé: obce, NNO, zájmová sdružení právnických osob, církve a jejich organizace, svazky obcí či fyzické a právnické osoby – podnikatelé.

 

Cílem je:

a) Identifikovat kulturní dědictví venkova a připravit programy pro jeho využití k dalším aktivitám např. v cestovním ruchu.

b) Rekonstruovat a oživit stavby a prostory, které jsou součástí kulturního dědictví venkova.

c) Zlepšit technický stav objektů a prostor důležitých pro zachování kulturního dědictví venkova a zvýšit míru jejich využití ve prospěch obyvatel a návštěvníků v území.

 

Cíl bude naplňován prostřednictvím projektů zaměřených na investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním nebo využitím kulturního dědictví venkova. Preferovány budou komplexní projekty, které v sobě spojí obnovu a následné využití objektů kulturního dědictví pro aktivity v oblasti cestovního ruchu, rozvoje lidských zdrojů a kulturních aktivit. Každý předkládaný projekt by měl být podložen analýzou současné nabídky a poptávky po příslušných aktivitách. V rámci fiche budou podporovány pouze neziskové, tedy nekomerční projekty.

 

Podporovány budou projekty:

1) Obnovy, údržby a zhodnocování nebo využití kulturního dědictví venkova, nemovitých (zámečky, tvrze, kostely, hřbitovy, fary, kaple, stavby lidové architektury, zemědělské usedlosti, špýchary, technické památky, drobné sakrální objekty, sochy a sousoší, pomníky a památníky, historické parky, zahrady a aleje a pod.) i movitých památek (hudební nástroje, obrazy, sochy, historický nábytek a pod.), s výjimkou památek UNESCO a národních kulturních památek,

2) Budování nových stálých výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii, zajímavosti, kulturní a umělecké aktivity a tradiční lidovou kulturu.

 

Další informace a kontakty:

MAS sv. Jana z Nepomuku

Nám. Svobody 132

335 61 Spálené Poříčí

E-mail: mas.nepomucko@seznam.cz

Mob.: 602 334 882-3

Více informací na www.mas.nepomucko.cz

 

Příklady podpořených / realizovaných projektů z MAS sv. Jana z Nepomuku v období 2009-2011:

Žadatel: Obec Mladý Smolivec

Název projektu: Památníky, paměť svědomí, svědomí paměti

Celkové náklady: 800.164,-Kč

Dotace: 600.576,-Kč

 

V dubnu 2011 byl úspěšně dokončen projekt „Památníky, paměť svědomí, svědomí paměti“. Tento projekt byl zaměřen na rekonstrukci památníků obětem první a druhé světové války v obci Mladý Smolivec, Starý Smolivec, Dožice a Budislavice. Součástí tohoto projektu byla dobrodružně naučná hra „Zapomenutými místy do historie Smolivecka“, kterou jsme s našimi dětmi a mládeží absolvovali 7. 8. 2010, a která měla velký úspěch. Rekonstrukce zahrnovala u památníků novou kamennou podezdívku, nové oplocení, vyčištění, renovaci a hydrofobizaci pomníků, úpravu a ozelenění terénu v okolí. Rekonstrukce Božích muk obnášela osazení kamenného podstavce novým litinovým kříže a úpravu prostranství. Smírčí kříž, který byl stěžejní částí rekonstrukce historických objektů – památek, byl obnoven téměř do původní podoby. Původní kříž byl z jednoho kusu kamene, bohužel byl v 70. letech zničen a zbyla jen horní část kříže bez těla. U kříže byly vysazeny dvě lípy a instalována lavička s informační tabulí, kde se dočtete něco o křížích obecně, ale i o historii kříže smoliveckého, která se s největší pravděpodobností váže k bitvě na Vraždě z 6. října 1620.

Starostka obce Eva Kubová věří, že jsme touto rekonstrukcí zkrášlili části našich obcí a rozhodně jsme vzdali čest padlým hrdinům našeho území, kteří bojovali v I. a II. světové válce, a kteří za naše práva a životy položili životy své…. Čest jejich památce!

 

 

 

Žadatel: Společnost přátel starého Nepomuka, o.s.

Název projektu: Stálá expozice historické techniky

Celkové náklady: 996.123,-Kč

Dotace: 796.898,-Kč

 

Historické jádro města Nepomuk, rozkládající se ve svažitém terénu mezi vrchy Zelená hora a Šibenice, si zachovalo historickou urbanistickou strukturu. V městské zástavbě najdeme řadu kulturních památek a dalších historicky hodnotných staveb. Vzhled města tak spolu s bohatou historií má potenciál zaujmout turisty. Z těchto faktů vychází projekt, jehož záměrem bylo obnovit a památkově rehabilitovat objekt bývalých stájí Zelenohorské pošty a jejich využití pro stálou expozici historické techniky, především vozidel – veteránů. Součástí expozice je také dobová zámečnická dílna a historické materiály vztahující se k regionálním řemeslům i místním motocyklovým silničním závodům – Nepomucký trojúhelník.

 

 

Žadatel: Matice svatého Jana Nepomuckého, o.s.

Název projektu: Malé muzeum pod věžemi kostela sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Celkové náklady: 999.961,- Kč

Dotace: 899.964,- Kč

 

„Revitalizace a oživení prázdných podvěžních prostor kostela sv. Jana Nepomuckého stojícího přímo na místě narození světce Jana Nepomuckého,“ to je nosná myšlenka projektu, který dostal zelenou v rámci III. Výzvy MAS, konkrétně opatření zaměřeného na Obnovu nemovitého dědictví regionu. Ve stavebně obnovených prostorách pod východní a západní věží, přímo přístupných z ulice, bude otevřeno malé muzeum s tematikou zaměřenou především na fenomén sv. Jana Nepomuckého a v menší míře také na sv. Jakuba, jehož kostel stojí na nedalekém Přesanickém náměstí. Muzeum má sloužit především při svatojánských slavnostech a dalších akcích cestovního ruchu pořádaných v centru Nepomuku. Díky uzavřené Partnerské smlouvě s městem Nepomuk dojde k poskytnutí části prostor pro činnost městského IC.

 

 

Žadatel: Město Spálené Poříčí

Název projektu: Obnova domu čp. 100 na výstavní místnost se stálou expozicí

Celkové náklady: 799.329,-Kč

Dotace: 604.534,-Kč

V červnu 2011 byl dokončen projekt nové Expozice české vlastenecké společnosti ve Spáleném Poříčí v historickém domě čp. 100. Jedná se o dům původní městské zástavby z druhé poloviny 19. století s klasicistními prvky. Expozice se nyní stane součástí prohlídkového okruhu města.

Antonín Jaroslav Puchmajer, Josef Linda, Josef Vojtěch Sedláček, Josef František Smetana, Vojtěch a Jan Nejedlý, Václav Davídek, Jindřich Šimon Baar, P. František Ferda či děkan František Boubel, to je jen malá hrstka těch, kteří ve své době usilovali o povznesení vlastenectví a vztahu k území, z něhož vzešli, nebo kde později působili. A zcela po právu tak jejich odkaz nalezne své místo v nové expozici. Svou vitrínu zde ale mají třeba i informace o Zelenohorském rukopisu, nalezeném na zámku Zelená Hora u Nepomuku, nebo ukázky z kronik a místopisných knih Spálenopoříčska. Kurátorem expozice je Ing. Miroslav Tupý.

Záměrem města je v budoucích letech postupná obnova celého domu čp. 100 včetně dosud nevyužívaných jižních prostor, kde by vznikla dílna některého z tradičních řemesel, včetně prodejních místností.

 

Žadatel: Římskokatolická farnost arciděkanství Nepomuk

Název projektu: Rokoko nejen pro oko – záchrana milečských varhan

Celkové náklady: 548.900,-Kč

Dotace: 494.010,-Kč

 

Odkaz: http://propamatky.info/cs/zpravodajstvi/plzensky-kraj/pamatky-a-finance/na-zachranu-milecskych-varhan-pujdou-evropske-penize/268/

 

 

 

 

Dotace pro památky prostřednictvím ORP Nepomuk

Dotační program – Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností pro rok  2011

Ministerstvo kultury ČR vyhlásilo pro rok 2011 dotační program „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“.

Finanční podpora tohoto programu je určena na obnovu památek, které  se nalézají mimo památkově chráněná území, nejsou prohlášeny za národní kulturní památky a popř. na obnovu movité kulturní památky pevně spojené se stavbou, jako jsou např. oltáře nebo varhany v kostelech, pokud je tato stavba kulturní památkou.

Podrobné informace k programu naleznete v Zásadách pro užití neinvestičních prostředků z rozpočtu Ministerstva kultury stanovených pro program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.

Finanční kvóta na rok 2011 pro ORP Nepomuk byla stanovena ve výši  458 000 Kč

Program v roce 2011 bude realizován formou jednoho přihlašovacího kola.

Uzávěrka příjmu žádostí  je do 30.4.2011

Další potřebné informace, konzultační a metodickou pomoc k postupu při zpracování žádosti lze získat na odboru školství a kultury Městského úřadu Nepomuk (paní Rašínová, kancelář č. 9, tel č. 371 519 743, e-mail: maria.rasinova@urad-nepomuk.cz).

 

Ohlédnutí za rokem 2010

Rok s číslem 2010 se stal definitivně minulostí. Panuje zima,  ideální čas na bilancování. Pojďme využít dlouhých večerů a podívat se, co historickému stavebnímu fondu našeho města přinesla loňská sezóna. Nabízíme Vám pohledy na nejvýraznější stavební akce, především rekonstrukce fasád starých domů, k nimž v průběhu roku došlo.

U každé z nich se zároveň pokusíme stručně pojmenovat klady a zápory, které  daný zásah z památkového hlediska představuje. Nebude to vždy veselé čtení, ale snad napomůže tomu, aby letošní stavební sezóna byla pro historické jádro Nepomuka, jeho ráz, kouzlo a památkové hodnoty přínosnější.

 

Nám. A.Němejce čp. 129

S velkou slávou otevřený rodný dům akademického malíře Augustina Němejce bohužel jen potvrdil obavy zmíněné v článku z listopadu 2009. Na první pohled vypadá objekt sympaticky, zapadá do kontextu starého města, člověk by měl chuť zvolat: „Víc takových rekonstrukcí!“ Bohužel při detailnějším zkoumání je jasné, že autentické zde již není takřka nic: fasáda zateplená rockwoolem a polystyrenem, přetaženými tenkovrstvou omítkou, dveře zn. Sapeli, alespoň že okna jsou replikami původních. Prohlídka interiérů pak tento dojem jen podtrhne: rekonstruovaná roubená stěna složená z prefabrikovaných srubových dílů, podlahy povětšinou dřevěné, ovšem plovoucí, místy pak dokonce i cihlové, dveře pravda kazetové – ale vše je fungl nové! Pár metrů původní dlažby před modelem mistrovy plzeňské opony, zachované  žulové koryto v bývalém chlévě nebo kovaná mříž v okénku do zahrady autenticitu stavby příliš nezachrání. Do mysli se vkrádá oprávněný pocit, že místo v citlivě opraveném památném domě, rodišti významné osobnosti, se nacházíme v novostavbě ozvláštněné několika starožitnými kousky. Dům je opravený a vhodně využitý, ale za jakou cenu?

 

Nám. A.Němejce čp. 66

Postupně rekonstruovaný dům č.p. 66 na náměstí se dočkal opravy průčelí. Oproti výměně oken, k níž došlo v r.2006 (a která díky změně poměru horních a dolních křídel a především zapuštění oken – do té doby špaletových, osazených v líci zdi, znamenala změnu výrazu celého domu), nelze loňskému zásahu mnoho vytknout. Naopak je chvályhodné, že majitelé upustili od plánovaného zateplení (jižní?!) fasády a pouze opravili omítku a opatřili ji novým nátěrem, který provedli témeř přesně dle poslední dochované vrstvy, ať již barevností, tak členěním. Je samozřejmě diskutabilní, zda-li neměla být, dle zásad tektoniky, horizontální lesena pod korunní římsou také tmavá, ale jinak se lze jen radovat nad dobrou prací a těšit se na to,  že půvabné empírové vstupní dveře budou brzy citlivě renovovány.

 

Lennerovský dům č.p.152 na protější straně náměstí procházel rekonstrukcí již v letech 2008-09 a (ne)vhodnost výměny vrat, dveří a oken je zmíněna již v popisu tohoto objektu v sekci Nepomucké památky. Loňské jaro přineslo domu dokončení oprav fasády a s ním i nový nátěr. A v tomto případě lze naopak víceméně jen chválit: obnovené rustikové klenáky nad levým vchodem, zachování veškeré štukové výzdoby, citlivý výběr barevných tónů a vzorové tektonické rozvržení barev – pilastr, římsy a šambrány tmavě, plocha zdi světle. Neorenesance jak víno. Škoda jen těch předchozích zásahů a taky brutálních vývěsních štítů non-stop herny.

 

Dalším stavením, které v minulém roce prokouklo, se stal dvojdům čp. 131-132 na rohu Husovy a ulice J.Kubíka.  Oprava secesí ovlivněného průčelí z prvních roků 20. století dospěla zdárně do konce. Jen je škoda, že rekonstrukce, zahájená již před několika lety a pak dlouho stojící, neprobíhala od počátku tak ohleduplně. Fasádu tudíž krášlí plastová okna a díky přístupu první zednické party není přízemí domu již členěno pásovou rustikou. Loňská etapa se naštěstí nesla v jinačích tónech: výběr barevného řešení dopadl na jedničku, okrová s bílou se v secesním duchu atektonicky, a přitom zcela harmonicky, potkávají. Vstupní dveře jsou citlivě opravené, snad až na to kování. Náladu fin de siècle dotváří repliky původních vývěsních štítů, jejichž retro výraz podtrhuje zvolený typ písma. Můžeme samozřejmě namítat, že štítům i dveřím by slušela spíše bílá barva, stejně jako kamennému ostění, můžeme lamentovat, proč vývěsní štíty nejsou zcela přesnou kopií originálů, nebo proč nová vrata do dvora – jinak téměř nerozeznatelná od původních,  zdobí stovky křížových šroubků. Ale to všechno jsou opravdu již jen titěrné starosti a bylo by krásné, kdyby milovníci starého Nepomuka řešili pouze takové. Zkrátka a jasně: slušná, s láskou, citem i rozumem udělaná oprava.

 

Úzká čp.106

Chalupa čp.106 v Úzké ulici je naopak přímo vzorovým příkladem, jak starý dům radši neopravovat. Objekt s barokně-klasicistní fasádou z první půle 19. století si řádně užil už úpravy v 60. letech, při nichž došlo k výměně a rozšíření oken. Poslední desetiletí břízolit z fasády postupně opadával, až se  nakonec majitelé rozhodli dům zkrášlit. Co na tom, že při opravě vzala za své profilovaná římsa i s výklenkovou votivní kapličkou, stejně jako lesenové členění štítu? Hlavně, že se to konečně dalo do pucu a natřelo co nejzářivějšími akrylátovými barvami! Plastová okna či dole neukončenou paspartu okénka ve štítě je pak už zhola zbytečné komentovat…

 

Snad ještě smutnějším případem opravy historického objektu se stalo čp.8 v Plzeňské ulici. Chalupa, jenž ještě předloni vykazovala množství památkových hodnot (viz Nepomucké památky), obdržela slušnou lekci. Plechová střecha, spousta demoličních zásahů v interiéru a především radikální zásah do tváře průčelí. Opravdu mi vrtá hlavou a nedovedu pochopit, proč v dnešní době někdo vybourá trojici oken a vsadí místo nich dvě větší, která mají v součtu stejnou světlost? A to navíc asymetricky do pozdně barokního (z principu symetrického) průčelí… Spousta bourání a zdění, tedy zbytečné práce a výsledkem je poškozený výraz fasády. Proč, když i ta plastová okna Vám udělají na míru?

 

V případě domu čp. 38 v Myslivecké ulici je třeba loňské úpravy hodnotit … no, řekněme neutrálně. Většina negativních zásahů, jako výměna oken či přístavba do zahrady, které narušily původní vzhled z roku 1904 jsou totiž již staršího data.  Oprava fasády L.P. 2010 se sice nevyvarovala obvyklých chyb, jako například „levitujích“ paspart kolem oken, kterým chybí dolní strana (případně parapetní římsa), ale na rozdíl od již zmíněného čp. 106 zachovala profilované, a to dokonce oblamované, římsy. Žádný zázrak, ale ani žádný velký průšvih. Omítka je zatím v barvě štuku, tak uvidíme, jak se nám letos vybarví.

 

Domek čp. 92 nad městským muzeem získal nový nátěr, kterému předcházelo vyspravení omítek. Proto jen stručně: Plusem je umírněnost opravy. Zachována, jen obroušena a znova natřena byla vrata i okna. Mínus naopak představuje, že opravy omítek probíhaly za pomoci plastové perlinky a tenkovrstvé omítky, nikoliv klasickou vápennou technologií. Barevné řešení, zvláště v případě vybarvení okenních špalet (místo klasických paspart), také zrovna nepatří mezi ty vhodné k následování.

 

Budova na adrese Klášterecká 48 je sice víceméně novostavbou, ze starého stavení zůstalo jen torzo chléva (jehož součástí je ale i pramen plnící napajedlo!). Nový domek, jenž  vyrostl před několika lety na místě původního (který bylo nutné bohužel zbourat), respektuje hmotou, sklonem střechy, provedením oken i použitými materiály tradiční řešení. Nejedná se přitom o kopii demolovaného objektu. Přístavba, jejíž realizace byla zahájena v loňském roce, pak úspěšně začlenila do hmoty domu pozůstatky chléva. Po hmotové stránce tak došlo de facto k restituci původního stavu. Stavba tím získala podélný tvar, archetypální pro české venkovské chalupy, a zapadla tak dokonale do historického rázu domkářské čtvrti, jíž Zelený důl po staletí byl.  Letos uvidíme,  jak bude vypadat objekt po dokončení. Snad není unáhlené tvrdit, že pro novostavby na místě nevyhnutelně demolovaných domů jde o příklad vhodný k následování.

 

A jedna radůstka na závěr našeho lednového putování Nepomukem. V sušické restaurátorské dílně přišla řada na hlavní vstupní dveře chrámu sv. Jana Nepomuckého. Ing. Jiří Stýblo odvedl opět profesionální práci a poutníci, farníci, turisté i kolemjdoucí se tak můžou pokochat například pohledem na renovovaný barokní krabicový zámek. Krásný kousek, že?

Václav Cílek: Změny české krajiny za posledních sto let

Naše země je malá a konečná a každým rokem z ní ukrajujeme další a další pozemky. To, co se děje, je plošná degradace celých krajinných celků a to, co nám hrozí, je ztráta krajiny jako takové. Ztráta krajiny pak znamená nejenom např. snížení druhové diverzity, ale i ztrátu nějakého stabilizujícího prvku společnosti. Souvislost české krajiny nejenom s lidovou architekturou či výtvarným uměním, ale také např. s hudbou barokních českých mistrů jako byl J.I. Linek, J.J. Ryba, citolibští mistři a další, je evidentní a ukazuje nám šíři možné ztráty. Ale je tu i závažný, pragmatický motiv pro ochranu krajiny – klima bylo vždy nespolehlivé a společnost se v každém století potýkala se suchými i vlhkými roky či shluky velkých povodní. Se vzrůstající populací a industrializací celého glóbu se nebezpečí klimatických změn zvyšuje a je možné, že jednou budeme na domácí půdě a domácích potravinách mnohem víc závislí, než jsme dnes.

Počátkem 30. let minulého století počíná hromadný útok na krajinu. Ten již začal někdy kolem roku 1880-90 rozvojem drobných, předměstských továren, skladů a provozů umístěných kolem železnice i odvodněním říčních niv (Polabí), kde luční hospodářství ustupovalo pěstování cukrové řepy a dalších plodin. Třicátá léta však znamenají také budování prvních, zatím ještě vilových, suburbií, silnic a parkovišť, rozvoj předměstského průmyslu i obsazení těch nejkrásnějších přírodních koutů neustále zlepšovanými chatami.

Dům se tehdy zcela vymkl tehdejší organizaci krajiny, pronikl hluboko do polí či lesa a vytvořil druhotné ohnisko chaotické urbanizace krajiny. Jednotný ráz krajiny se změnil na jakousi mikromozaiku navzájem soupeřících, často špinavých a neuspořádaných ploch. Okolí větších měst se postupně přeměnilo na amorfní plochu (tak ji nazývá známý rakouský urbanista H. Sedlmayr), která nebyla ani sídlem ani přírodou a jež ztratila nejenom ducha a krásu, ale často také původní užitnou hodnotu.

V současné době nastupuje další, velmi závažné ničení krajiny. Velké obchodní sklady, benzinové pumpy, nákupní střediska obklopená parkovišti vznikají na laciné půdě v okolí měst a dálnic. Zatím se tomu příliš nebráníme, protože vesměs obsazují zemědělskou půdu průměrné kvality. Navíc jsme si navykli dělit krajinu na hodnotnou (tu chráníme) a tu ostatní, ke které jsme lhostejní. Dovolím si však navrhnout jiný pohled: prostor krajiny, to je její nezastavěnost, je sám o sobě dostatečnou hodnotou, na to abychom jej chránili. V USA si mohou dovolit tvorbu obrovských suburbií sahajících desítky kilometrů od městských jader, ale to je řešení, které omezený a přesto krásný středoevropský prostor nesnese. Potřebujeme takový územní plán, který by podobně jako v Rakousku, Švýcarsku, Anglii či Slovinsku omezoval nové zábory půdy, nutil investory spíš k přestavbám již existujících zastavěných ploch a ochránil tak charakteristický ráz české krajiny. Nejedná se mi o nějaký sentimentální vlastenecký pocit, ale také o možnost turistiky i o to, že v hezkých krajinách se lépe žije, lidé mají chuť je dál zlepšovat a nově se vytvářející aktivní komunita lépe čelí kriminalitě a vandalismu.

Václav Cílek

Proč chránit památky?

Můžete se ptát, jaký má vlastně smysl chránit památky? Proč prostě tu „barabiznu“ nezbourat, ten „starej krám“ nevyhodit a nepořídit si radši něco zářícího novotou? Jsou tu minimálně tři závažné důvody pro ohleduplný přístup k památkám (tedy obecně desítky a stovky let starým věcem bez ohledu na jejich momentální právní status).
První důvod bychom mohli nazvat „historickým.“ Památky jsou totiž přímí svědci minulosti. Umožňují nám poznat, jak žili lidé dříve. I zdánlivě drobné detaily, jako je třeba pant na dveřích, stará taška, či trám, můžou odborníkům pomoci rekonstruovat mnoho podrobností ze životního stylu předchozích generací, které bychom se třeba ani jinak nedověděli.
Druhý důvod je „estetický.“ Památky, tedy zejména ty nemovité, jsou součástí krajiny, dotvářejí naše životní prostředí, genia loci. Vždyť jak by vypadal Nepomuk třeba bez svatojánského kostela? Ale i mnohem menší zásahy, jako  např. necitlivá výměna oken na jediném domku, mohou narušit nejen vzhled dotyčné fasády, ale i ráz celé ulice.
Konečně třetí důvod je svým způsobem „ekonomický.“ Památky totiž získávají díky svému stáří nenahraditelnou hodnotu. Jsou to vlastně starožitnosti. Navíc jde obvykle o věci zhotovené ručně, výrobními postupy, které dnes označujeme jako umělecká řemesla. Takže i stará vrata do stodoly nebo nasucho skládaná kamenná zeď mají svým způsobem mnohem větší cenu než jejich novodobé náhrady. Památky také přispívají k rozvoji cestovního ruchu a tedy ekonomickému růstu. Není totiž mnoho turistů, kteří by se chtěli jet pokochat pohledem na plastová okna, břízolitové fasády a betonovou dlažbu.
Našly by se jistě i další důvody, ale i tyhle tři jsou snad dostatečné k tomu, abychom se před každou „opravou“ zamysleli nad tím, jestli nebude spíš „popravou“.

Nepomuk historický – speciální příloha Nepomuckých novin

Nepomuk historický – speciální přílohu Nepomuckých novin 08/2006,  na jejímž vzniku se podílela Společnost přátel starého Nepomuka nalezdete zde ve formátu PDF.